16.5.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 198/54 |
Žaloba podaná dne 15. března 2022 – Landesbank Baden-Württemberg v. SRB
(Věc T-142/22)
(2022/C 198/79)
Jednací jazyk: němčina
Účastníci řízení
Žalobkyně: Landesbank Baden-Württemberg (Stuttgart, Německo) (zástupci: H. Berger a M. Weber, advokáti)
Žalovaný: Jednotný výbor pro řešení krizí (SRB)
Návrhová žádání
Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:
— |
zrušil rozhodnutí Jednotného výboru pro řešení krizí (SRB) ze dne 15. prosince 2021 o výpočtu příspěvků Landesbank Baden-Württemberg předem na rok 2017 do Jednotného fondu pro řešení krizí (SRB/ES/2021/82) včetně jeho příloh; |
— |
uložil žalovanému náhradu nákladů řízení. |
Podpůrně, v případě, že by Tribunál měl za to, že napadené rozhodnutí je v důsledku použití nesprávného úředního jazyka žalovaným nicotné a žaloba na neplatnost je kvůli neexistujícímu předmětu řízení nepřípustná, žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:
— |
konstatoval, že napadené rozhodnutí je nicotné; |
— |
uložil žalovanému náhradu nákladů řízení. |
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Na podporu žaloby předkládá žalobkyně devět žalobních důvodů.
1. |
První žalobní důvod vycházející ze skutečnosti, že rozhodnutí porušuje čl. 81 odst. 1 nařízení (EU) č. 806/2014 (1) ve spojení s článkem 3 nařízení Rady č. 1 ze dne 15. dubna 1958 (2), jakož i obecnou zásadu rovnosti, jelikož nebylo vzhledem k žalobkyni vypracováno v úředním jazyce němčině a odchyluje se od jazyka použitého pro rozhodnutí vůči ostatním německým institucím. |
2. |
Druhý žalobní důvod vycházející ze skutečnosti, že rozhodnutí porušuje povinnost odůvodnění podle čl. 296 odst. 2 SFEU a čl. 41 odst. 1 a 2 písm. c) Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“), jelikož vykazuje několik mezer v odůvodnění, zejména rovněž při použití některých zákonných diskrečních pravomocí žalovaným a je nesrozumitelné a netransparentní. |
3. |
Třetí žalobní důvod vycházející ze skutečnosti, že rozhodnutí porušuje požadavek účinné právní ochrany podle čl. 47 odst. 1 Listiny, jelikož soudní přezkum rozhodnutí je prakticky nemožný, a tím je žalobkyně zbavena účinné právní ochrany.. |
4. |
Čtvrtý žalobní důvod vycházející ze skutečnosti, že čl. 7 odst. 4 druhá věta nařízení v přenesené pravomoci (3) porušuje právní předpisy vyšší právní síly, jelikož připouští věcně nepřiměřené a neodůvodněné rozlišování mezi členy institucionálního systému ochrany (dále jen „IPS“), jakož i relativizaci ukazatele IPS. |
5. |
Pátý žalobní důvod vycházející ze skutečnosti, že rozhodnutí porušuje mimo jiné čl. 113 odst. 7 nařízení (EU) č. 575/2013 (4) a požadavek posouzení příspěvku z hlediska rizika, jelikož v případě žalobkyně byl použit multiplikátor 5/9 pro ukazatel IPS. Rozlišování mezi institucemi na úrovni ukazatele IPS je na základě rozsáhlého ochranného účinku IPS v rozporu se systémem a svévolné. |
6. |
Šestý žalobní důvod vycházející ze skutečnosti, že články 6, 7 a 9, jakož i příloha I nařízení v přenesené pravomoci porušují právo vyšší právní síly, mimo jiné z toho důvodu, že porušují požadavek vyměření příspěvku na základě rizika, zásadu proporcionality a požadavek úplného zohlednění skutkového stavu. |
7. |
Sedmý žalobní důvod vycházející ze skutečnosti, že rozhodnutí porušuje svobodu podnikání žalobkyně podle článku 16 Listiny a zásadu proporcionality, jelikož multiplikátory rizika, z nichž vychází, nejsou v souladu s nadprůměrně dobrým rizikovým profilem žalobkyně. |
8. |
Osmý žalobní důvod vycházející ze skutečnosti, že rozhodnutí porušuje článek 16 a 20 Listiny, jakož i zásadu proporcionality a právo na řádnou správu z důvodu zjevných pochybení při výkonu některých diskrečních pravomocí žalovaným. |
9. |
Devátý žalobní důvod vycházející ze skutečnosti, že čl. 20 odst. 1 první a druhá věta nařízení v přenesené pravomoci porušují čl. 103 odst. 7 směrnice 2014/59/EU (5), jakož i požadavek vyměření příspěvku na základě rizika. |
(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ze dne 15. července 2014 , kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí a Jednotného fondu pro řešení krizí a mění nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. L 225, 30.7.2014, s. 1).
(2) Nařízení č. 1 o užívání jazyků v Evropském hospodářském společenství (Úř. věst. 17, 6.10.1958, s. 385).
(3) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/63 ze dne 21. října 2014, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, pokud jde o příspěvky předem do mechanismů financování k řešení krizí (Úř. věst. 2015, L 11, s. 44).
(4) Nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).
(5) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014 , kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190).