1)

Musí být článek 4 a čl. 32 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 (1) ze dne 17. prosince 2013 a článek 60 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 (2) ze dne 17. prosince 2013 vykládány v tom smyslu, že brání takové vnitrostátní právní úpravě, jako je královské nařízení č. 41/2021, které ve snaze zabránit umělému vytváření podmínek při udělování koncesí ke společně využívaným trvalým travním porostům ve veřejném vlastnictví příjemcům, kteří je nevyužívají, povoluje v těchto případech pastevní činnost pouze tehdy, je-li prováděna s využitím zvířat z vlastního zemědělského podniku?

2)

Musí být článek 60 nařízení (EU) č. 1306/2013 o umělém vytváření podmínek pro získání podpor vykládán v tom smyslu, že brání takové vnitrostátní právní úpravě, jako je královské nařízení č. 41/2021, které zavedlo domněnku umělého vytváření podmínek pro přístup k podpoře v případech, kdy je zemědělská činnost spočívající v pastvě na společně využívaných trvalých travních porostech ve veřejném vlastnictví prováděna s využitím zvířat, která nepocházejí z vlastního zemědělského podniku žadatele o podporu?

3)

Musí být čl. 4 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1307/2013 vykládán v tom smyslu, že brání takové vnitrostátní právní úpravě, jako je královské nařízení č. 1075/2014 ze dne 19. prosince 2014, podle nějž pastvu na zemědělských plochách nelze kvalifikovat jako činnost spočívající v udržování těchto ploch ve stavu vhodném pro pastvu?

4)

Musí být čl. 4 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1307/2013 vykládán v tom smyslu, že brání takové vnitrostátní právní úpravě, jako je královské nařízení č. 1075/2014 ze dne 19. prosince 2014, podle nějž osoby, které jsou pouze držiteli nevýhradního práva pastvy na pozemku, jejž nevlastní, a které toto právo převedou na třetí osobu, jež hodlá travní porosty využívat ke krmení svých hospodářských zvířat, nevykonávají zemědělskou činnost ve smyslu čl. 4 odst. 1 písm. c) bodu i) uvedeného nařízení?

5)

Musí být čl. 4 odst. 1 písm. b) a c) nařízení (EU) č. 1307/2013 vykládán v tom smyslu, že brání takové vnitrostátní právní úpravě, jako je královské nařízení č. 1075/2014 ze dne 19. prosince 2014, podle nějž osoby, které jsou pouze držiteli nevýhradního práva pastvy na společně využívaném pozemku, jejž nevlastní, nelze považovat za „správce“ travních porostů, jichž se toto právo pastvy s cílem vykonávat činnost spočívající v udržování těchto zemědělských ploch ve stavu vhodném pro pastvu týká?