[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ | V Bruselu dne 14.9.2005 KOM(2005) 431 v konečném znění SDĚLĚNÍ KOMISE RADĚ, EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘESKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Druhé sdělení o e-bezpečnosti ZPřÍSTUPNěNÍ SYSTÉMU ECALL OBčANůM SDĚLĚNÍ KOMISE RADĚ, EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘESKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Druhé sdělení o e-bezpečnosti ZPřÍSTUPNěNÍ SYSTÉMU ECALL OBčANůM 1. Úvod Ve sdělení i2010 – evropská informační společnost pro růst a zaměstnanost předkládá Komise svou strategii pro informační společnost až do roku 2010. Iniciativa i2010 uznává důležitost odvětví dopravy, které tvoří 10 % evropského HDP a zaměstnanosti, a význam tohoto odvětví pro výzkum a vývoj v oblasti informačních a komunikačních technologií (ICT). Bezpečná a účinná doprava a služby mobility jsou jistě klíčové pro dosažení lisabonských cílů růstu a pracovních příležitostí. S cílem napomoci pokroku směrem k těmto cílům použije Komise všechny své nástroje – regulační nástroje v oblasti telekomunikací, výzkumné fondy a politické iniciativy. Proto Komise uvede jako součást strategie i2010 [1] vlajkovou iniciativu „Inteligentní automobil“ . Toto sdělení, které se zabývá neodkladnými a praktickými akcemi potřebnými pro zavedení systému eCall – celoevropského palubního tísňového volání, je prvním stavebním kamenem iniciativy Inteligentní automobil[2]. Zvyšování bezpečnosti na silnicích je lidskou a ekonomickou nezbytností. V roce 2004 bylo při dopravních nehodách v 25 členských státech Evropské unie usmrceno 43 000 osob. Pokud nebudou přijata okamžitá opatření, nebude možné splnit náročný cíl snížení tohoto počtu na 25 000 do roku 2010[3]. Krveprolití na evropských silnicích bude pokračovat a způsobovat nesmírné lidské utrpení. Náklady na naše zdravotnictví zůstanou obrovské a naše hospodářství budou zatížena snížením produktivity a hmotnými škodami velkého rozsahu. Již dnes existují technologie, které mohou zachránit lidské životy a snížit závažnost zranění. V prvním sdělení o e-bezpečnosti[4] navrhla Komise akce na vývoj a zavedení inteligentních bezpečnostních systémů pro vozidla, které jsou založeny na pokročilých informačních a komunikačních technologiích (ICT). Tyto systémy mohou zabránit nehodám, zmírnit jejich následky a pomoci při záchraně, pokud k nehodě dojde. Od přijetí prvního sdělení o e-bezpečnosti byl učiněn značný pokrok a k zavedení jsou připraveny mnohé technologie, systémy a služby e-bezpečnosti. Jedním z těchto systémů je celoevropský systém palubního tísňového volání – eCall . V případě nehody zařízení eCall ve vozidle vyšle tísňové volání, kterým se automaticky spojí s nejbližší tísňovou službou. Tísňové volání systému eCall může být spuštěno manuálně, ale v případě vážné nehody jej automobil vyšle automaticky. Život zachraňujícím aspektem systému eCall je poskytnutí přesné informace o místě nehody: tísňové služby jsou okamžitě informovány a přesně vědí, kam mají vyjet. To vede ke značnému zkrácení času záchrany. Zavedení systému eCall ve velkém měřítku je hlavním cílem iniciativy e-bezpečnost. Od roku 2002 zúčastněné strany spolupracovaly a vytvořily prováděcí plán pro systém eCall. Avšak bez okamžitých akcí ze strany členských států by mohlo být zavedení systému eCall zásadně pozdrženo . 2. SMěREM K CELOEVROPSKÉ SLUžBě PALUBNÍHO TÍSňOVÉHO VOLÁNÍ (ECALL) Klíčovým doporučením prvního sdělení o e-bezpečnosti bylo zavedení harmonizované celoevropské služby palubního tísňového volání (eCall), která je postavena na jednotném evropském čísle tísňového volání 112. Každý rok se v Evropě stane více než 1,7 milionu dopravních nehod, které vyžadují lékařskou pomoc, a mnoho dalších nehod, které vyžadují jiné druhy pomoci. Po nehodě mohou být lidé ve vozidle v šoku, neznají svou přesnou polohu, nejsou schopni ji sdělit nebo nemohou použít mobilní telefon. Ve všech těchto případech pomůže systém eCall: může významně zkrátit čas reakce tísňových služeb, zachránit životy a snížit závažnost zranění. Pokud bude systém eCall zaveden, budou jeho socioekonomické přínosy obrovské. Bylo dosaženo významného pokroku směrem k úplnému zavedení systému eCall. Řídící skupina pro eCall, která byla zřízena, aby nad prováděním dohlížela, stanovila rok 2009 jako cílový rok pro plné zavedení systému eCall . Zřízení úplného tísňového řetězce pro systém eCall však vyžaduje spolupráci mnoha orgánů. Tato spolupráce se uskutečňovala jen velmi pomalu a v některých členských státech zcela chybí. Připouští se potřeba modernizovat tísňové služby, ale tato modernizace se nerealizuje kvůli nedostatku financí či organizačním komplikacím. Komise důrazně vyzývá vnitrostátní a regionální vlády, aby jednaly a investovaly do nezbytné infrastruktury tísňové péče pro systém eCall s cílem spustit plnou celoevropskou službu v roce 2009. 2.1 Jak funguje systém eCall? Palubní systém eCall ve vozidle zajišťuje tísňové volání generované buď manuálně cestujícími ve vozidle, nebo po nehodě aktivací senzorů ve vozidle. Když je aktivováno, naváže palubní zařízení systému eCall tísňové hlasové a datové spojení s nejbližší tísňovou službou (obvykle nejbližší centrum tísňového volání pro číslo 112), viz obr. 1. Hlasové spojení umožní cestujícím ve vozidle komunikovat s vyškoleným operátorem systému eCall. Zároveň se k operátorovi systému eCall přijímajícímu hlasový hovor přenáší minimální soubor údajů . Minimální soubor údajů obsahuje informace o nehodě, včetně času, přesné polohy, identifikace vozidla, stavu systému eCall (přinejmenším údaj o tom, zda bylo volání prostřednictvím systému eCall spuštěno manuálně nebo automaticky) a informace o případném poskytovateli služby. 2.2 Proč potřebujeme systém eCall ? Podle výsledků analýzy provedené v rámci projektu E-MERGE[5] financovaného Evropskou komisí systém eCall, který sdělí přesnou polohu nehody centru tísňového volání a tísňovým službám, umožní snížit čas reakce na nehodu přibližně o 50 % ve venkovských oblastech a až o 40 % v městských oblastech . Pokud je pro těžce zraněné dostupná lékařská péče dříve po nehodě, může být významně snížena úmrtnost a závažnost následků zranění. To je v úrazové medicíně známo jako „zásada zlaté hodiny“. [pic] Obrázek 1: Princip fungování systému eCall Odhady nákladů a přínosů systému eCall provedené v rámci projektu E-MERGE a studie SEiSS[6] ukazují, že ve státech EU-25 lze zachránit až 2 500 životů ročně a snížit závažnost zranění až o 15 % . Tyto odhady jsou založeny na databázi dopravních nehod CARE[7] z roku 2002. Dopravní nehody vedou také k dopravním zácpám a případně k druhotným dopravním nehodám. Díky zkrácení doby reakce na nehodu může systém eCall tvorbu dopravních zácp snížit. Výše uvedené studie ukazují, že toto snížení může dosáhnout až 20 %. Kromě toho mohou být ostatní uživatelé silnic o nehodě rychleji informováni. Pokud jde o celkový dopad systému eCall odhadovaný studií SEiSS, roční úspory nákladů způsobených nehodami se odhadují až na 22 miliard EUR a roční úspory nákladů způsobených dopravními zácpami až na 4 miliardy EUR, což představuje celkové roční přínosy ve výši až 26 miliard EUR . Ve srovnání s těmito přínosy jsou nezbytné investice poměrně malé, 150 EUR na jedno vozidlo a až 50 000 EUR na modernizaci jednoho centra tísňového volání[8]. Na základě těchto počátečních investic do center tísňových volání a po započtení nákladů na školení jejich personálu a zajištění patřičné jazykové podpory tvoří celkové roční náklady ve státech EU-25 až 4 550 milionů EUR , včetně nákladů na palubní systémy. Pro výpočet této částky se odhadlo nezbytné množství center tísňového volání ve státech EU-25 na jedno centrum na každých 31 000 obyvatel, s 60 členy personálu na jedno centrum. Výše uvedená čísla ukazují podstatný poměr mezi náklady a přínosy pro eCall . Dokonce i při nižší odhadované míře úspěšnosti a vyšších nákladech zůstává poměr mezi náklady a přínosy pozitivní, což potvrzuje oprávněnost investic do služby eCall. 2.3 Proč systém eCall používá číslo 112? Cílem projektu eCall je zavedení celoevropské tísňové služby, která může být využívána všemi vozidly v Evropě bez ohledu na typ, zemi registrace a polohu. Evropané ve svých vozidlech cestují do zahraničí stále častěji, a proto je předpokladem systému eCall celoevropská interoperabilní služba. Jednotné evropské číslo tísňového volání 112 bylo zavedeno rozhodnutím Rady v roce 1991[9], aby takovou službu tísňových volání nabídlo. Volání na toto číslo jsou v různých evropských zemích směrována na nejbližší centrum tísňového volání (Public Service Answering Point, PSAP). Volání lze uskutečnit bezplatně z jakéhokoli telefonu a obvykle má přednostní směrování. Stále více ze 180 milionů volání na tísňové služby ročně se uskutečňuje z mobilních telefonů (v současné době je to 60–70 %). U přibližně 15 % těchto hovorů nelze přesně určit polohu , což vede ke značnému zpoždění vyslání pomoci, nebo dokonce nemožnosti pomoc poslat. Směrnice o univerzální službě přijatá v roce 2002[10] stanoví povinnost provozovatelů veřejných telefonních sítí zpřístupnit tísňovým službám u všech volání údaj o tom, kde se volající nachází , pokud je to technicky proveditelné[11]. Hovory na linku 112 s udáním polohy se označují jako hovory E112. Zavádění schopnosti lokalizovat volajícího pro zpracování hovorů E112 do center tísňového volání je také přínosem pro systém eCall. Po této investici se náklady na modernizaci center tísňového volání na úroveň potřebnou pro systém eCall považují za poměrně malé. Využití čísla 112 umožňuje vybudování služby eCall, která bude skutečně celoevropská a založená na schválených směrnicích, s poměrně malými investicemi. Směrnice o soukromí a elektronických komunikacích[12] obsahuje ustanovení týkající se zabezpečení osobních údajů a ochrany soukromí v elektronických komunikacích. Avšak v případě skutečného nebezpečí se potřeba pomoci považuje za důležitější než potřeba soukromí. Směrnice proto dovoluje zpracování informací o poloze a jiných osobních údajů organizacím, které zpracovávají tísňová volání. 2.4 Harmonogram pro celoplošné zavedení do roku 2009 Řídící skupina pro eCall byla zřízena, aby pro systém eCall vytvořila rámcovou architekturu a obchodní model a aby definovala úlohy zúčastněných stran z veřejného i soukromého sektoru. Mezi ně patří členské státy, Komise, poskytovatelé telekomunikačních služeb, provozovatelé center tísňového volání, výrobci vozidel, dodavatelé vybavení, provozovatelé dálnic, autokluby, pojišťovny a poskytovatelé služeb. Řídící skupina vytvořila memorandum o porozumění[13] při zavádění systému eCall . Cílem tohoto memoranda je zajistit, že systém eCall bude fungovat ve všech členských státech EU. Memorandum zavazuje zúčastněné strany, aby spolupracovaly na zavádění systému eCall na základě společných schválených specifikací architektury a rozhraní, včetně minimálního souboru údajů. Memorandum bylo v srpnu 2004 podepsáno Evropskou komisí, asociací ACEA jménem automobilového průmyslu a multiodvětvovým partnerstvím ERTICO jménem jeho partnerů. Memorandum má nyní přes 50 podpisů. Partneři pro e-bezpečnost odsouhlasili harmonogram pro celoplošné zavedení , který je uveden na obrázku 2. Hlavními mezníky jsou: a) odsouhlasení harmonogramu pro zavedení systému eCall, obchodního modelu a standardů do konce roku 2005; b) plná specifikace palubního systému eCall a zahájení vývoje do poloviny roku 2006; c) celoplošný zkušební provoz v zemích, které systém přijmou s předstihem, v roce 2007; d) zavedení systému eCall jako standardního vybavení ve všech vozidlech, která budou uvedena na trh po září 2009. Aby se zajistilo fungování technologie eCall, budou muset tísňové služby členských států EU vybavit svá centra tísňových volání technologií pro zpracování zpráv o poloze poskytovaných systémem eCall, nebo je modernizovat, nejpozději do konce roku 2007. [pic] Obrázek 2: Harmonogram pro zavedení systému eCall 3. Akce na ZPřÍSTUPNěNÍ SYSTÉMU ECALL OBčANůM DO ROKU 2009 Se závazky zúčastněných stran z oblasti průmyslu a veřejného sektoru se systém eCall může stát skutečností. Průmysl je připraven vybavit všechna nová vozidla zařízením eCall počínaje modely vstupujícími na trh po září 2009. Bez plného závazku členských států však ze strany automobilového průmyslu nepřijdou žádné investice. Všechny zúčastněné strany musí jednat společně, aby podpořily systém eCall na národních i mezinárodních fórech, zejména na fóru pro e-bezpečnost. 3.1 Akce pro členské státy Členské státy by měly podepsat memorandum o systému eCall. Členské státy by na příslušné úrovni měly okamžitě podepsat memorandum o porozumění o systému eCall a zavázat se k zavedení celoevropského systému eCall. Memorandum má nyní přes 50 podpisů zúčastněných stran, ale podepsaly ho pouze dva členské státy (Finsko a Švédsko) a Švýcarsko. Nedostatek podpisů, zvláště ze strany členských států, ohrožuje včasné zavedení systému eCall a oslabuje závazky průmyslu. Členské státy by měly podpořit služby 112 a E112. Jednotné evropské číslo tísňového volání 112 funguje ve 24 členských státech[14]. Používá se však souběžně s vnitrostátními čísly tísňového volání a pouze v Dánsku a Nizozemsku je jediným číslem. Většina členských států také jen velmi pomalu podněcuje své provozovatele veřejných bezdrátových sítí, aby poskytovali informaci o poloze (E112). Protože systém eCall je založen na službách 112 a E112, měly by členské státy podporovat používání čísla 112 a podniknout kroky ke zrychlení zavedení informace o poloze ve svých veřejných bezdrátových sítích. Členské státy by měly modernizovat svá centra tísňového volání, aby mohla zpracovávat volání rozšířená o informace o poloze (E112) a eCall. Členské státy by měly zajistit nejpozději do konce roku 2007 zavedení přiměřených opatření pro modernizaci infrastruktury center tísňového volání, aby bylo v centrech možno zpracovávat polohu a další informace z volání eCall přicházejících z vozidel. Aby splnily i nařízení o službě E112, měly by členské státy nejdříve modernizovat svá centra tísňového volání tak, aby mohly zpracovat informaci o poloze z volání E112, a pak provést další krok modernizace, jež umožní zpracování volání eCall podle standardů, které vytvoří Evropský institut pro normalizaci v telekomunikacích (ETSI). Členské státy by měly zajistit přiměřenou jazykovou podporu a tísňové služby s podporou informací o poloze. Členské státy by měly zajistit, že jejich centra tísňového volání jsou schopna patřičně zpracovat volání eCall přicházející z vozidel, že je personál vyškolen pro jejich přebírání a že je zajištěna jazyková podpora. Měly by také modernizovat celý svůj řetězec tísňových služeb (centra tísňového volání, dispečink, záchranná vozidla a pohotovostní místnosti v nemocnicích) prostřednictvím přiměřených nástrojů založených na ICT, které zajistí rychlou a spolehlivou reakci na dopravní nehody a plně využijí informace poskytnuté palubním systémem eCall. Koncept služeb pro celý tísňový řetězec se vytváří v rámci projektu RESCUE[15]. | 4. 3.2 Podpora systému eCall na národních a mezinárodních fórech Komise důrazně doporučuje, aby členské státy ustavily vnitrostátní platformy pro podporu systému eCall. Měla by se v nich účastnit příslušná ministerstva (dopravy, telekomunikací a vnitra), včetně orgánů odpovědných za tísňové služby, jakož i zástupci soukromého sektoru a poskytovatelů služeb. Komise na podporu vnitrostátních akcí spustí kampaň na podporu služeb 112, E112 a eCall a zorganizuje konference pro výměnu osvědčených postupů. Komise navrhne Výboru pro civilní ochranu, aby vytvořil podskupinu zabývající se tísňovou komunikací a službami 112, E112 a eCall. Členské státy by měly podporovat práci této podskupiny při řešení zbývajících problémů souvisejících s investicemi do interoperabilního celoevropského systému eCall ve svých zemích. Všechny zúčastněné strany v oblasti e-bezpečnosti by měly podporovat práci řídící skupiny pro eCall a používat toto fórum pro řešení zbývajících problémů spojených se zavedením celoevropského systému eCall do roku 2009. To zahrnuje odsouhlasení specifikací palubního systému, odsouhlasení obchodního modelu systému eCall a organizaci zkušebního provozu. Fórum pro e-bezpečnost je důležitou evropskou platformou pro pokračování rozhovorů o zrychlení vývoje, zavedení a používání inteligentních bezpečnostních systémů pro vozidla v Evropě. Komise bude organizovat schůzky na vysoké úrovni a plenární schůze fóra. Ty umožní všem zúčastněným stranám monitorovat pokrok při zavádění systému eCall a podniknout další kroky, bude-li to třeba. Systém eCall musí fungovat ve všech sítích GSM a 3G v Evropě. Standardizace transakcí systému eCall a protokolů přenosu dat mezi palubním terminálem eCall a centrem tísňového volání je tedy klíčová. Komise požádala ETSI, aby urychlil standardizaci systému eCall a aby podle potřeby spolupracoval s Výborem pro evropskou normalizaci (CEN). ETSI by měl do konce roku 2005 vytvořit předlohy standardů pro systém eCall . 4. VYTVÁřENÍ BEZPEčNěJšÍ BUDOUCNOSTI S E-BEZPEčNOSTÍ A DALšÍMI AKCEMI KOMISE Iniciativa e-bezpečnost je součástí souhrnné strategie Komise na zlepšení bezpečnosti silničního provozu a zvýšení účinnosti dopravy v Evropě a současně udržuje a zlepšuje konkurenceschopnost zúčastněných průmyslových odvětví, zejména průmyslu automobilového. V oblast bezpečnosti silničního provozu je iniciativa e-bezpečnost známa po celém světě. V rámci e-bezpečnosti je systém eCall prioritní položkou, která již dosáhla zralosti. V rámci fóra pro e-bezpečnost bylo ustaveno jedenáct pracovních skupin, jejichž výsledky, které se netýkají pouze systému eCall, se začínají objevovat. Komise také pracuje na straně regulační a podporuje bezpečnost silničního provozu prostřednictvím společných iniciativ. Jako výsledek iniciativy e-bezpečnost a Společenstvím podporovaných výzkumných programů jsou k širšímu uvedení na trh připraveny systémy aktivní bezpečnosti a pokročilé systémy pro podporu řízení, jako např. systémy ESP, ACC, upozornění na vybočení z jízdního pruhu („lane departure warning“) a systém pro zmírnění následků havárie („collision mitigation“). Komise posílí úsilí na podporu dobrovolného používání těchto systémů. 4.1 e-bezpečnost Styk člověka se strojem (Human Machine Interaction, HMI) je v oblasti e-bezpečnosti prioritním tématem. Pracovní skupina pro HMI byla založena v roce 2003, aby analyzovala stav provádění tzv. Evropského prohlášení o zásadách [16] pro styk člověka se strojem. Tato analýza byla provedena na základě zpráv členských států. Skupina se zaměřila na problémové oblasti HMI, jako např. zavedení přenosných zařízení a rychle se zvyšující složitost nových palubních systémů. Pracovní skupina vydala svou závěrečnou zprávu v únoru 2005. Na základě této zprávy hodlá Komise vydat doporučení o HMI s obnoveným Evropským prohlášením o zásadách. Dopravní a cestovní informace v reálném čase (Real-Time Traffic and Travel Information, RTTI ) jsou další prioritou. Pracovní skupina pro RTTI při fóru pro e-bezpečnost má za cíl identifikovat a odstranit překážky pro celoevropské zavedení služeb RTTI, jako např. omezenou dostupnost informací o dopravě, obtíže při definování úloh veřejného a soukromého sektoru, dostupnost vysílacích kapacit a problémy s obchodními modely. Práce také zohledňuje doporučení Komise o službách TTI v Evropě[17]. Cíl stanovený pracovní skupinou pro RTTI je, aby všechny země v Evropské unii souhlasily s rozšířeným zavedením informačního řetězce potřebného pro služby poskytování dopravních informací v reálném čase, aby bylo standardizovanými službami do roku 2010 pokryto 80 % obyvatelstva EU. Skupina zveřejní svou závěrečnou zprávu na konci roku 2005. Pracovní skupina pro kontakt s uživateli při fóru pro e-bezpečnost se zabývá akcemi na sdělování výhod systémů e-bezpečnosti uživatelům, aby se zvýšilo povědomí uživatelů. To je důležité pro vytvoření uživatelské poptávky po takovýchto systémech a pro zlepšení příležitostí k podnikání v této oblasti. Skupina analyzovala osvědčené postupy a ponaučení z předchozích kampaní a použila akce na kontaktování uživatelů i modely pronikání z některých dřívějších systémů. Skupina navrhuje vytvořit „komunikační platformu“ všech zúčastněných stran a vytvoření značky pro e-bezpečnost. Tento návrh byl obsažen v první průběžné zprávě v květnu 2005 a v současné době se diskutuje v dalších skupinách e-bezpečnosti, včetně skupiny pro harmonogramy provádění. 4.2 Další akce Komise Komise v roce 2005 ustavila skupinu na vysoké úrovni pro konkurenceschopnost automobilového průmyslu EU. Tato skupina nazvaná CARS 21 spojuje Evropskou komisi, vedoucí představitele automobilového průmyslu, Evropský parlament, odborové organizace, nevládní organizace a uživatele a bude vytvářet integrovanou strategii pro udržitelný rozvoj průmyslu, definovat nejlepší možné regulační přístupy a stanovovat nezbytné podmínky pro inovaci. V roce 2005 Komise také vydá střednědobý přezkum akčního programu pro bezpečnost silničního provozu . Tento přezkum zhodnotí celkový pokrok směrem k cíli snížit do roku 2010 počet úmrtí na evropských silnicích na polovinu. 5. ZÁVěRY Dnes již existují technologie a systémy, které mohou zachraňovat životy a snížit závažnost zranění vzniklých při dopravních nehodách. Iniciativa e-bezpečnost přináší tyto systémy založené na použití pokročilých ICT na dosah uživatelům silnic. eCall je prvním nich: bude-li plně zaveden, může zachránit až 2 500 životů ročně a bude mít významné socioekonomické přínosy. Přímo zlepšuje kvalitu života všech našich 454 milionů občanů. Naším úkolem je zajistit celoplošné zavedení systému eCall v Evropě. Technologie je připravena a průmysl se k tomu zavázal. Členské státy se k tomu nyní také musí zavázat a musí investovat do nezbytné infrastruktury svých tísňových služeb. Inovace tísňových služeb přináší náklady, ale odhadovaný poměr mezi přínosy a náklady je dobrý. V okamžiku, kdy budou investice provedeny, objeví se také další přínosy. Komise vyzývá členské státy, aby okamžitě jednaly podle doporučení obsažených v tomto sdělení. Komise bude pokrok pečlivě sledovat, a v případě, že zavádění systému eCall nebude pokračovat v souladu s předloženým harmonogramem, zváží další opatření. [1] Sdělení Komise: i2010 – evropská informační společnost pro růst a zaměstnanost, KOM(2005) 229 v konečném znění, 1.6.2005. [2] V kontextu sdělení o iniciativě i2010 se „automobilem“ rozumí zejména osobní automobily, nákladní vozidla, autobusy a motocykly. [3] Evropský akční program pro bezpečnost silničního provozu: snížení počtu obětí dopravních nehod v EU na polovinu do roku 2010: sdílená odpovědnost, KOM(2003) 311 v konečném znění, 2.6.2003. [4] Informační a komunikační technologie pro bezpečná a inteligentní vozidla, KOM(2003) 542 v konečném znění, 15.9.2003. [5] Viz http://www.gstforum.org/en/subprojects/rescue/. [6] Výzkumná studie o možných socioekonomických dopadech zavedení inteligentních bezpečnostních systémů v silničních vozidlech, vizhttp://europa.eu.int/information_society/activities/esafety/call_4/index_en.htm. [7] http://europa.eu.int/comm/transport/care/index_en.htm. [8] Odhady studie SEiSS: založeno na sériové výrobě palubních jednotek a modernizaci center tísňového volání, která jsou již teď schopna zpracovat informace o místě volajícího pro volání E112. [9] Rozhodnutí Rady ze dne 29. července 1991 o zavedení jednotného evropského čísla tísňového volání (91/396/EHS), zveřejněno v Úředním věstníku L 217, 6.8.1991, s. 31. [10] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/22/ES ze dne 7. března 2002 o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací (směrnice o univerzální službě), zveřejněno v Úředním věstníku L 108 ze dne 24.4.2002. [11] U všech volání na číslo 112 provozovatel sítě buď pošle informaci o poloze (technologie „push“), nebo ji zpřístupní na vyžádání (technologie „pull“). Tato funkce, která se nyní zavádí asi v 50 % členských států, se nazývá rozšířenou („enhanced“) funkcí čísla 112 neboli E112. Informací o poloze je ve většině případů poloha bezdrátové buňky (tzv. ID buňky). [12] Směrnice Evropského parlamentu a rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací. [13] Memorandum o porozumění při realizaci interoperabilního palubního systému eCall, viz www.eScope.info. [14] Řízení pro porušení práva bylo proti Polsku zahájeno v březnu 2005. [15] RESCUE je součástí Integrovaného projektu GST, viz http://www.gstforum.org/en/7_sub-projects/rescue_rsq/. [16] Doporučení Komise ze dne 21. prosince 1999 o bezpečných a účinných palubních informačních a komunikačních systémech: Evropské prohlášení o zásadách pro styk člověka se strojem, Úř. věst. L 19, 25.1.2000. [17] Doporučení Komise, Úř. věst. L 199, 24.7.2001, s. 20.