ZELENA KNIHA o vzájemném uznávání opatření nevazebního dohledu během přípravného řízení {SEC(2004) 1046}

(předlozená Komisí)

Tato Zelená kniha má slouzit jako základní materiál pro diskusi o přípravě návrhu Komise na nový právní nástroj o vzájemném uznávání soudních rozhodnutí vztahujících se k nevazebnímu dohledu během přípravného řízení. Pracovní dokument připravený pracovníky Komise související se Zelenou knihou (SEC(2004) 1046) obsahuje detailní rozbor souvisejícího právního rámce v této oblasti a úvahy Komise o tom, jak by takový dokument mohl být koncipován.

1. Proč komise předkládá zelenou knihu

1.1. Definice problému

Nadměrné vyuzívání (a délka) vysetřovací vazby je jedním z hlavních příčin přeplnění věznic. Protoze hrozí riziko útěku, jsou podezřelí nerezidenti často bráni do vysetřovací vazby, zatímco rezidenti mohou vyuzívat alternativních opatření.

Podle obecných právních principů, by vysetřovací vazba měla být povazována za výjimečné opatření a naopak by měla být co nejvíce vyuzívána opatření nevazebního dohledu. Avsak různé alternativy k vysetřovací vazbě, které existují ve vnitrostátních právních předpisech (např. hlásení se policejním orgánům nebo zákaz cestování), nemohou být nyní převedeny ani přesunuty přes hranice, protoze státy neuznávají zahraniční soudní rozhodnutí v těchto zálezitostech.

Zavedení právního nástroje, který by umoznil členským státům EU vzájemně uznávat opatření nevazebního dohledu v průběhu přípravného řízení, by pomohlo snízit v Evropské unii počet nerezidentů zadrzených ve vysetřovací vazbě. Zároveň by zavedení takového nástroje posílilo právo na svobodu a presumpci neviny v Evropské unii jako celku (tj. ve společné oblasti svobody, bezpečnosti a spravedlnosti) a snízilo by riziko rozdílného zacházení s nerezidentními podezřelými osobami.

1.2. Potřeba podniknutí kroků

Podle opatření 9 a 10 Programu opatření pro zavedení principu vzájemného uznávání rozhodnutí v otázkách trestných činů z listopadu 2000 [1] (dále pouze "program vzájemného uznávání"), který byl přijat na zádost Evropské rady konané v Tampere, existuje jasný mandát pro přijetí opatření. Podrobnosti týkající se tohoto mandátu jsou uvedeny v kapitole 2.2.1.3. pracovního dokumentu připraveného pracovníky Komise.

[1] Úř. věst. C 12, 15.1.2001, s. 10.

Potřeba podniknout kroky na evropské úrovni byla v několika rezolucích zdůrazněna Evropským parlamentem a téz na ni bylo upozorňováno několika regionálními orgány jako Radou Evropy a Komisařem pro pobaltské republiky. Kromě toho byla tato zálezitost zdůrazňována různými nevládními organizacemi, které v tomto oboru působí.

1.3. Mozné řesení

Hlavní myslenkou nového nástroje týkajícího se vzájemného uznávání opatření nevazebního dozoru během přípravného řízení je nahradit vysetřovací vazbu opatřením nevazebního dohledu a převést toto opatření do členského státu, kde má podezřelá osoba své trvalé bydlistě. To by podezřelé osobě umoznilo podrobit se dozoru ve svém přirozeném prostředí az do konání soudního řízení v jiném členském státě. Různé způsoby, jak realizovat tuto myslenku, jsou projednávány v pracovním dokumentu připraveném pracovníky Komise.

Aby bylo zajistěno dodrzování opatření nevazebního dohledu, musí nový nástroj obsahovat jako poslední východisko donucovací mechanismus, díky kterému by byl nespolupracující podezřelý navrácen do státu, kde se má konat soudní řízení, a to i násilím, pokud to bude nezbytné. Hladké fungování nového nástroje bude zajistěno spíse pouhou existencí takové moznosti, nez jejím skutečným vyuzíváním. Je třeba zdůraznit, ze při absenci mozného vyuzití donucovacích opatření by hrozilo riziko (v krátkodobé i v dlouhodobé perspektivě), ze příslusná kategorie lidí nebude mít zádný prospěch z takovýchto alternativních opatření. Různé aspekty donucovacích mechanismů jsou téz zhodnoceny v pracovním dokumentu připraveném pracovníky Komise.

2. Konzultace

Tato Zelená kniha je třetím krokem v procesu jednání o alternativách k vysetřovací vazbě.

Prvním krokem bylo sestavení a rozeslání dotazníku týkajícího se vysetřovací vazby a alternativ k ní za účelem určení mozných překázek ve spolupráci mezi členskými státy v této oblasti. Tehdejsích 15 členských států předlozilo své odpovědi na otázky v dotazníku. Shrnutí odpovědí, které se mimo jiné týkaly opatření nevazebního dozoru (alternativ k vysetřovací vazbě) a pouzitelných sankcí v případě jejich nedodrzení (jak je to vyzadováno v opatření 9 programu vzájemného uznávání), je uvedeno v pracovním dokumentu připraveném pracovníky Komise (příloha 2).

Druhým krokem bylo sepsání Diskusní kniha, která vychází z odpovědí na otázky v dotazníku, a organizace schůzky odborníků. Diskusní kniha (ze dne 24. dubna 2003), která byla zaslána celé řadě odborníků na vysetřovací vazbu a na alternativní opatření k vysetřovací vazbě v členských státech EU (a v zemích, které měly v té době statut přistupujících zemí), navrhuje jako jedno z opatření nevazebního dohledu během přípravného řízení na úrovni Evropské unie zavedení takzvaného evropského příkazu hlásit se úřadům. Diskusní kniha dále zvazuje moznosti podniknutí kroků v oblasti vysetřovací vazby obecně. Schůzka odborníků se konala v Bruselu dne 12. května 2003. Několik odborníků včetně zástupců nevládních organizací bylo pozváno individuálně, zatímco ostatní odborníci zastupovali své státy. Zastoupena byla také Evropská jednotka pro soudní spolupráci. Na této schůzce byla projednána různá hlediska vysetřovací vazby a jejích alternativ, zvlástě pak úvahy Komise ohledně evropského příkazu hlásit se úřadům. Zelená kniha bere plně v úvahu výstup z této schůzky (dalsí podrobnosti viz pracovní dokument připravený pracovníky Komise).

3. Cíle této zelené knihy

3.1. Rozsířit diskusi o tomto problému na sirsí okruh lidí

Hlavním cílem této zelené knihy je rozsířit toto jednání na sirsí okruh lidí včetně mimo jiné lidí z praxe jako soudců, prokurátorů a obhájců, pracovníků v sociálních sluzbách, sociálních kurátorů, pracovníků vazebních a jiných věznic, akademických pracovníků, pracovníků příslusných nevládních organizací a veřejných orgánů.

3.2. Zaměřit se na vzájemné uznávání opatření nevazebního dohledu v přípravném řízení

Tato Zelená kniha se zaměřuje na vzájemné uznávání opatření nevazebního dohledu v přípravném řízení. Některé související zálezitosti (právní pomoc, tlumočník a překladatel, zranitelné kategorie jako např. děti a mladiství, konzulární pomoc/ právo na komunikaci a "listina práv") byly jiz řeseny v Zelené knize [2] a v Návrhu rámcového rozhodnutí Rady o některých procedurálních právech [3]. Ačkoli jsou i tyto zálezitosti spojeny vysetřovací vazbou a alternativami k ní, pracovní dokument připravený pracovníky Komise se nezabývá podrobnostmi těchto otázek, pokud to není povazováno za nutné.

[2] KOM(2003) 75 v konečném znění.

[3] KOM(2004) 328 v konečném znění.

3.3. Prozkoumat moznosti podniknutí kroků

Zavedení systému vzájemného uznávání opatření nevazebního dohledu na úrovni Evropské unie vsak nesmí být odděleno od právního rámce, kterým se řídí vysetřovací vazba obecně. Je třeba mít na paměti, ze dohled je v zásadě alternativou k vysetřovací vazbě. Některé základní principy, které platí pro vysetřovací vazbu obecně, jsou s příslusnými změnami pouzitelné také pro opatření nevazebního dohledu. Proto je nutno vzít tyto principy v úvahu také při vytváření nástroje pro vzájemné uznávání a vymáhání opatření nevazebního dohledu během přípravného řízení.

Pracovní dokument připravený pracovníky Komise zkoumá moznosti podniknutí kroků v této oblasti v intencích stávajících konvencí, práva vycházejícího z precedenčních případů a vnitrostátní legislativy.

Komise Vás vyzývá, abyste se vyjádřili k této Zelené knize (včetně pracovního dokumentu připraveného pracovníky Komise) a zvlástě pak k níze uvedeným otázkám. Komise by také přivítala Vase připomínky k novému vývoji v oblasti alternativních opatření k vysetřovací vazbě v členských státech (včetně pouzitelných sankcí v případě neplnění povinností plynoucích z opatření nevazebního dohledu).

Pro zjednodusení výměny názorů je otevřena internetová stránka, na níz lze nalézt tuto Zelenou knihu a řadu souvisejících odkazů.

http://europa.eu.int/xxx/livre vert

Odpovědi je mozno zasílat do x x 2004 nejlépe na následující adresu:

xxx-livre-vert@cec.eu.int

nebo postou na adresu:

European Commission

Directorate-General Justice and Home Affairs

Unit D3 - Criminal justice

B-1049 Brussels

Belgium

s označením: For the attention of Mr. Thomas Ljungquist

Komise plánuje uspořádat v roce 2004 veřejné slysení.

Otázka 1:

V otázce negativních aspektů současného právního rámce v oblasti zacházení s nerezidentními podezřelými při vyuzívání alternativ k vysetřovací vazbě:

(a) Souhlasíte s názorem Komise v otázce vzájemného uznávání opatření nevazebního dohledu během přípravného řízení, který je popsán v kapitole 4.3 pracovního dokumentu připraveného pracovníky Komise (tj. s mozností sledovat podezřelou osobu v zemi jejího obvyklého bydlistě a s nezbytností zavést mechanismus, který by zajistil přítomnost obviněných osob na soudním řízení, pokud tyto osoby nemohou být souzeny v nepřítomnosti), aby se plně uplatnilo právo na svobodu a presumpci neviny v celé EU?

(b) Pokud ne, existují nějaká jiná řesení?

(c) Popiste je prosím.

(d) Měl by se mechanismus vzájemného uznávání opatření nevazebního dohledu vztahovat také na méně závazné trestné činy (např. pod hranicí stanovenou čl. 2 odst. 1 rámcového rozhodnutí o evropském zatýkacím rozkazu (RR-EZR))?

Otázka 2:

Měl by se mechanismus vzájemného uznávání opatření nevazebního dohledu vztahovat na:

- Situaci, kdy podezřelá osoba, na kterou se jiz takováto opatření vztahují a která chce natrvalo nebo přechodně odjet do jiného členského státu, pozádá o převedení takovýchto opatření do daného členského státu (jak je popsáno v kapitole 4.2.2.3. pracovního dokumentu připraveného pracovníky Komise)?

- Pokud ano, za jakých podmínek?

- Situaci, kdy podezřelá osoba jiz odjela do jiného členského státu (jak je popsáno v kapitolách 4.2.3.1. "Podezřelý, který porusil povinnost vyplývající z opatření nevazebního dohledu v přípravném řízení." a 4.2.3.2. "Pozdní zádost o opatření nevazebního dohledu." pracovního dokumentu připraveného pracovníky Komise)?

- Pokud ano, za jakých podmínek?

Otázka 3:

(a) Měl by tento nový nástroj obsahovat ujednání o konkrétním opatření nevazebního dohledu v přípravném řízení, jako je například evropský příkaz hlásit se úřadům, mozná v kombinaci se zákazem cestování, jak je to popsáno výse?

(b) Bylo by správné nechat vydávající orgán rozhodnout o pouzití opatření nevazebního dohledu v přípravném řízení během fáze sledování (v souladu s jeho vnitrostátním právem), nebo o tom, jakým způsobem by měla podezřelá osoba plnit evropský příkaz hlásit se úřadům (tj. jak často by se měla hlásit a komu atd.)?

(c) Bylo by vhodnějsí nechat vykonávající orgán vybrat vhodná donucovací opatření v souladu s jeho vnitrostátním právem, s tím, ze vydávající orgán by pouze specifikoval cíl sledování?

(d) Byl by vhodný model Eurokauce?

Otázka 4:

(a) Měl by nový nástroj obsahovat závazné důvody pro odmítnutí v případě amnestie, konečného rozsudku či jiných konečných rozhodnutí, nebo v souvislosti s věkovou hranicí právní odpovědnosti?

(b) Jsou dalsí důvody pro odmítnutí obsazené v článku 4 RR-EZR důlezité v kontextu příkazu k převodu alternativních opatření?

(c) A zvlástě, měl by mít vykonávající orgán právo odmítnout výkon z důvodu nesplnění podmínky, ze skutková podstata trestného činu byla naplněna podle právních řádů obou dotčených členských států (double criminality)?

Otázka 5:

Mohly by být podmínky pro vykonání příkazu k převodu alternativních opatření jiné nez:

-návrat do státu trvalého bydlistě za účelem výkonu trestu?

-moznost přezkoumání v případě dozivotního vězení?

Otázka 6:

(a) Měl by vydávající orgán specifikovat povinnost (vztahující se ke třem ,vseobecně uznávaným nebezpečím - zastírání důkazů, opakování trestné činnosti a maření výkonu spravedlnosti"), kterou musí podezřelá osoba splnit podle opatření nevazebního dohledu, ve formě (v souladu s tím, co bylo řečeno výse), která umozní vykonávajícmu orgánu rozhodnout o donucovacích opatřeních kromě zadrzení v případě neplnění povinností?

(b) Měl by mít vykonávající orgán povinnost podávat zprávy o (vázném) porusení povinností v souvislosti s "třemi vseobecně uznávanými nebezpečími"?

(c) Mělo by být vykonávajícímu orgánu povoleno zadrzet podezřelou osobu ve vazbě v případě neplnění povinností vyplývajících z opatření dohledu a zadrzet ji do doby konání soudního řízení, nebo by měl tento orgán okamzitě vrátit podezřelého vydávajícímu orgánu?

(d) Mohla by účast podezřelého prostřednictvím video spojení z vykonávajícího členského státu nahradit jeho fyzickou přítomnost na řízení u vydávajícího orgánu (pouze) pokud jde o to, má-li být tato osoba vzata do vazby ve vydávajícím členském státě?

(e) Jak by měla být řesena situace, kdyz vydávající orgán a vykonávající orgán mají různé názory na to, jestli osoba, která porusila povinnost, by měla být zadrzena ve vazbě nebo jestli můze být nebezpečí odstraněno ulozením nové povinnosti?

(f) Měl by mechanismus zajisťující návrat podezřelé osoby z vykonávajícího členského státu do vydávajícího členského státu platit jak pro fázi sledování, tak i pro fázi soudního řízení?

(g) Měl by vydávající orgán upřesnit, zda je osoba povinna dostavit se k soudnímu řízení a/nebo zda daná osoba můze být v případě, ze se k soudu nedostaví, souzena v nepřítomnosti, a byl by potřeba souhlas této osoby s takovou povinností před tím, nez vyuzije alternativního opatření ve vykonávajícím členském státě?

(h) Mělo by být vykonávajícímu orgánu povoleno odročit během fáze sledování a fáze soudního řízení návrat podezřelé osoby?

(i) A zejména, měl by mít vykonávající orgán moznost odročit návrat osoby, která je podezřelá ze spáchání nového trestného činu na jeho území?