20.7.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 189/1

(1)

Ekologická produkce je celkový systém řízení zemědělského podniku a produkce potravin, který spojuje osvědčené environmentální postupy, vysokou úroveň biologické rozmanitosti, ochranu přírodních zdrojů, uplatňování přísných norem pro dobré životní podmínky zvířat a způsob produkce v souladu s požadavky určitých spotřebitelů, kteří upřednostňují produkty získané za použití přírodních látek a procesů. Ekologický způsob produkce tak plní dvojí společenskou roli, když na straně jedné zajišťuje zvláštní trh odpovídající na spotřebitelskou poptávku po ekologických produktech a na straně druhé přináší veřejné statky přispívající k ochraně životního prostředí a dobrým životním podmínkám zvířat, jakož i k rozvoji venkova.

(2)

Podíl odvětví ekologického zemědělství je na vzestupu ve většině členských států. Zvlášť znatelný je růst spotřebitelské poptávky v posledních letech. Nedávné reformy společné zemědělské politiky, kladoucí důraz na tržní orientaci a nabídku jakostních produktů v zájmu uspokojení spotřebitelské poptávky, zřejmě trh s ekologickými produkty ještě více podpoří. V souvislosti s tím hrají v rámci zemědělské politiky stále důležitější roli právní předpisy týkající se ekologické produkce, které úzce souvisejí s vývojem na zemědělských trzích.

(3)

Právní rámec Společenství, kterým se řídí odvětví ekologické produkce, by měl usilovat o zajištění korektní hospodářské soutěže a řádného fungování vnitřního trhu s ekologickými produkty a o zachování a oprávněnost důvěry spotřebitelů v produkty označené jako ekologické. Jeho cílem by dále mělo být vytváření podmínek, za kterých se může toto odvětví rozvíjet v souladu s vývojem v oblasti produkce a trhu.

(4)

Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu o Evropském akčním plánu pro ekologické potraviny a zemědělství navrhuje zlepšit a posílit normy Společenství v oblasti ekologického zemědělství a požadavků na dovoz a kontrolu. Ve svých závěrech ze dne 18. října 2004 vyzvala Rada Komisi, aby přezkoumala právní rámec Společenství v této oblasti s cílem zajistit jeho zjednodušení a celkovou soudržnost, a zejména stanovit zásady podporující sbližování norem, a pokud možno snížit míru jeho podrobnosti.

(5)

Proto je vhodné jasnějším způsobem definovat cíle, zásady a pravidla ekologické produkce a přispět tak k transparentnosti a důvěře spotřebitelů, jakož i k harmonizovanému vnímání pojetí ekologické produkce.

(6)

Za tímto účelem by mělo být nařízení Rady (EHS) č. 2092/91 ze dne 24. června 1991 o ekologickém zemědělství a k němu se vztahujícím označování zemědělských produktů a potravin (2) zrušeno a nahrazeno novým nařízením.

(7)

Měl by být stanoven obecný rámec Společenství pro pravidla ekologické produkce vztahující se na rostlinnou, živočišnou a akvakulturní produkci, zahrnující pravidla pro sběr volně rostoucích rostlin a mořských řas, pravidla přechodu na ekologickou produkci a pravidla produkce zpracovaných potravin, včetně vína, a krmiv a ekologických kvasinek. Komise by měla povolovat použití produktů a látek a rozhodovat o postupech, které se mohou v ekologickém zemědělství a při zpracování ekologických potravin používat.

(8)

Rozvoj ekologické produkce by měl být dále usnadňován zejména podporou používání nových metod a látek, které jsou vhodnější pro ekologickou produkci.

(9)

Geneticky modifikované organismy (GMO) a produkty získané z nich nebo s jejich použitím jsou s pojetím ekologické produkce a vnímáním ekologických produktů ze strany spotřebitelů neslučitelné. Neměly by se proto používat ani v ekologickém zemědělství ani při zpracování ekologických produktů.

(10)

Cílem je, aby byl výskyt GMO v ekologických produktech co nejnižší. Stávající prahové hodnoty pro označování představují stropy, které souvisejí výhradně s náhodným a technicky nevyhnutelným výskytem GMO.

(11)

Ekologické zemědělství by se mělo v první řadě spoléhat na obnovitelné zdroje z místně organizovaných zemědělských systémů. V zájmu co nejmenšího využívání neobnovitelných zdrojů by měly být odpady a vedlejší produkty rostlinného a živočišného původu recyklovány za účelem navrácení živin do půdy.

(12)

Ekologická rostlinná produkce by měla přispívat k zachování a zvýšení úrodnosti půdy a k předcházení půdní erozi. Rostlinám by měly být poskytovány živiny přednostně prostřednictvím půdního ekosystému, a nikoli prostřednictvím rozpustných hnojiv přidávaných do půdy.

(13)

Základními prvky systému řízení ekologické rostlinné produkce jsou péče o úrodnost půdy, volba druhů a odrůd, víceletý program střídání plodin, recyklace organických materiálů a pěstitelské postupy. Doplňková hnojiva, pomocné půdní látky a přípravky na ochranu rostlin by se měly používat jen tehdy, pokud jsou slučitelné s cíli a zásadami ekologické produkce.

(14)

Živočišná produkce má pro organizaci zemědělské produkce v ekologickém zemědělském podniku zásadní význam, protože poskytuje nezbytnou organickou hmotu a živiny pro obdělávanou půdu a tím přispívá ke zlepšování půdy a k rozvoji udržitelného zemědělství.

(15)

S cílem vyhnout se znečišťování životního prostředí, zejména přírodních zdrojů, jako je půda a voda, by ekologická živočišná produkce měla v zásadě zajišťovat úzký vztah mezi touto produkcí a půdou, vhodné víceleté programy střídání plodin a vykrmování zvířat ekologickými zemědělskými plodinami vyprodukovanými vlastním zemědělským podnikem nebo okolními ekologickými zemědělskými podniky.

(16)

Jelikož je ekologická živočišná produkce činností založenou na využívání půdy, měla by mít zvířata co možná nejvíce přístup na otevřená prostranství nebo na pastviny.

(17)

Ekologická živočišná produkce by měla dodržovat přísné normy v oblasti dobrých životních podmínek zvířat a uspokojovat druhově specifické etologické potřeby zvířat a péče o zdraví zvířat by měla být založena na prevenci nákaz. V tomto ohledu by měla být zvláštní pozornost věnována podmínkám ustájení, chovatelským postupům a intenzitě chovu. Navíc by při výběru plemen měl být brán ohled na schopnost plemene přizpůsobit se místním podmínkám. Prováděcí pravidla pro živočišnou produkci a produkci akvakultury by měla přinejmenším zajišťovat dodržování Evropské úmluvy o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely a následných doporučení jejího stálého výboru.

(18)

Cílem systému ekologické živočišné produkce by mělo být doplňování produkčních cyklů různých druhů hospodářských zvířat ekologicky odchovanými zvířaty. Systém by proto měl podporovat rozšiřování genofondu ekologicky chovaných zvířat, zvyšovat soběstačnost, a zajišťovat tak rozvoj odvětví.

(19)

Zpracované ekologické produkty by měly být získávány takovými zpracovatelskými postupy, které zaručují zachování důležitých vlastnosti produktu a jeho ekologické integrity ve všech fázích produkčního řetězce.

(20)

Zpracované potraviny by měly být označeny jako ekologické pouze tehdy, pokud jsou všechny nebo téměř všechny složky zemědělského původu ekologické. Zvláštní pravidla označování by však měla být stanovena pro zpracované potraviny, které obsahují zemědělské složky, jež nelze získat ekologickým způsobem, jak je tomu v případě produktů lovu a rybolovu. Kromě toho by v zájmu informování spotřebitele, transparentnosti na trhu a podpory využívání ekologicky získaných složek mělo být rovněž umožněno za určitých podmínek odkazovat na ekologickou produkci v seznamu složek.

(21)

Pokud jde o uplatňování pravidel produkce, je vhodné poskytnout určitou pružnost, aby bylo možné přizpůsobit normy a požadavky ekologické produkce místním podnebným nebo zeměpisným podmínkám, zvláštním chovatelským postupům a stupni rozvoje. To by mělo umožnit uplatňování výjimečných pravidel, ale pouze v mezích zvláštních podmínek stanovených právními předpisy Společenství.

(22)

Je důležité zachovat důvěru spotřebitelů v ekologické produkty. Výjimky z požadavků vztahujících se na ekologickou produkci by proto měly být přísně omezeny na případy, v nichž je použití výjimečných pravidel pokládáno za odůvodněné.

(23)

V zájmu ochrany spotřebitele a korektní hospodářské soutěže by měly být výrazy používané pro označení ekologických produktů v celém Společenství a bez ohledu na použitý jazyk chráněny před použitím na produktech konvečního zemědělství. Tato ochrana by se měla vztahovat také na obvyklé odvozeniny a zdrobněliny těchto výrazů, ať jsou použity samostatně nebo v kombinaci.

(24)

S cílem zjednat spotřebitelům na celém trhu Společenství jasnost by u všech balených ekologických potravin vyprodukovaných ve Společenství mělo být povinné označení logem EU. Jinak by mělo být možné nepovinně použít logo EU v případě nebalených ekologických potravin vyprodukovaných ve Společenství nebo jakýchkoliv ekologických potravin dovezených ze třetích zemí.

(25)

Považuje se nicméně za vhodné omezit užívání loga EU na produkty, které obsahují výhradně nebo téměř výhradně ekologické složky, aby spotřebitelé nebyli uváděni v omyl, pokud jde o ekologický charakter celého produktu. Nemělo by proto být povoleno je užívat při označování produktů z období přechodu nebo zpracovaných potravin, ve kterých je ekologických méně než 95 % složek zemědělského původu.

(26)

Logo EU by v žádném případě nemělo bránit současnému užívání vnitrostátních nebo soukromých označení.

(27)

S cílem předejít klamavým praktikám a jakémukoliv případnému omylu spotřebitelů, pokud jde o to, zda produkt pochází či nepochází ze Společenství, měli by být spotřebitelé dále při každém užití loga EU informováni o místě, kde byly vyprodukovány zemědělské suroviny, z nichž se produkt skládá.

(28)

Pravidla Společenství by měla podporovat harmonizované pojetí ekologické produkce. Příslušné orgány, kontrolní orgány a kontrolní subjekty by se měly zdržet jakéhokoli jednání, jež by mohlo vytvářet překážky volného pohybu vyhovujících produktů, které byly schváleny orgánem nebo subjektem jiného členského státu. Zejména by neměly ukládat žádné dodatečné kontroly nebo finanční zátěže.

(29)

V zájmu souladu s právními předpisy Společenství v jiných oblastech by členské státy měly mít v případě rostlinné a živočišné produkce možnost uplatnit na svém území vnitrostátní pravidla produkce, která jsou přísnější než pravidla Společenství pro ekologickou produkci, a to za předpokladu, že se tato vnitrostátní pravidla vztahují i na konvenční produkci a jsou rovněž v souladu s právními předpisy Společenství.

(30)

Použití GMO v ekologické produkci je zakázáno. V zájmu jasnosti a soudržnosti by nemělo být možné označovat produkt jako ekologický, pokud musí být označen jako produkt obsahující GMO, složený z GMO nebo získaný z GMO.

(31)

S cílem zajistit, aby ekologické produkty byly získávány v souladu s požadavky stanovenými právním rámcem Společenství pro ekologickou produkci, by měly činnosti hospodářských subjektů ve všech fázích produkce, přípravy a distribuce organických produktů podléhat kontrolnímu systému zavedenému a řízenému v souladu s pravidly stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat (3).

(32)

V některých případech se může zdát nepřiměřené uplatňovat požadavky na oznamování a kontrolu na určité typy maloobchodních hospodářských subjektů, jako jsou subjekty prodávající produkty přímo konečnému spotřebiteli nebo uživateli. Je proto vhodné umožnit členským státům, aby tyto hospodářské subjekty od těchto požadavků osvobodily. S cílem zabránit podvodům je nicméně nutné vyloučit z tohoto osvobození maloobchodní hospodářské subjekty, které ekologické produkty produkují, připravují nebo skladují jinak než ve spojení s místem prodeje nebo které je dovážejí nebo které výše uvedené činnosti zadaly třetí straně.

(33)

Ekologické produkty dovážené do Evropského společenství by mělo být povoleno uvádět na trh Společenství jako ekologické, pokud byly vyprodukovány v souladu s pravidly produkce a podrobeny kontrolním opatřením, jež jsou v souladu s opatřeními stanovenými v právních předpisech Společenství nebo jsou jim rovnocenná. Produkty dovezené v rámci rovnocenného systému by měly být navíc opatřeny potvrzením vydaným příslušným orgánem nebo uznaným kontrolním orgánem nebo subjektem dotyčné třetí země.

(34)

Při posuzování rovnocennosti v případě dovezených produktů by měly být brány v úvahu mezinárodní normy stanovené v Codex Alimentarius.

(35)

Považuje se za vhodné vést seznam třetích zemí uznaných Komisí za země, jejichž normy produkce a kontrolní opatření jsou rovnocenné normám a opatřením stanoveným právními předpisy Společenství. Pro třetí země, které nejsou zahrnuty do tohoto seznamu, by měla Komise sestavit seznam kontrolních orgánů a kontrolních subjektů uznaných za způsobilé k zajištění kontrol a vydávání potvrzení v dotyčných třetích zemích.

(36)

Měly by být shromažďovány příslušné statistické informace s cílem získat spolehlivé údaje potřebné pro provádění a následné sledování tohoto nařízení a jako nástroj pro producenty, hospodářské subjekty působící na trhu a tvůrce politik. Potřebné statistické informace by měly být vymezeny v rámci statistického programu Společenství.

(37)

Toto nařízení by se mělo použít ode dne, který poskytne Komisi dost času na přijetí opatření nezbytných k jeho provádění.

(38)

Opatření nezbytná k provádění tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (4).

(39)

Dynamický vývoj odvětví ekologického zemědělství, některé vysoce citlivé otázky spojené s ekologickým způsobem produkce a nutnost zajistit bezproblémové fungování vnitřního trhu a kontrolního systému vyžaduje zajištění budoucího přezkumu pravidel Společenství pro ekologickou produkci, který zohlední zkušenosti získané při uplatňování těchto pravidel.

(40)

Až do přijetí podrobných pravidel Společenství týkajících se produkce pro určité druhy zvířat, vodních rostlin a mikrořas by měly mít členské státy možnost stanovit použití vnitrostátních norem, nebo pokud neexistují, soukromých norem, přijatých nebo uznaných členskými státy,

a)

všech fází produkce, přípravy a distribuce ekologických produktů a jejich kontroly;

b)

používání označení odkazujících na ekologickou produkci při označování a propagaci těchto produktů.

a)

živé nebo nezpracované zemědělské produkty;

b)

zpracované zemědělské produkty určené k použití jako potraviny;

c)

krmiva;

d)

vegetativní rozmnožovací materiál a osiva pro pěstitelské účely.

a)

„ekologickou produkcí“ se rozumí používání způsobů produkce slučitelných s pravidly stanovenými tímto nařízením ve všech fázích produkce, přípravy a distribuce;

b)

„fázemi produkce, přípravy a distribuce“ se rozumí všechny fáze počínající prvovýrobou ekologických produktů až po jejich skladování, zpracování, přepravu, prodej nebo dodání konečnému spotřebiteli, a podle potřeby též označování, propagace, dovoz, vývoz a subdodavatelské činnosti;

c)

„ekologickým“ se rozumí pocházející z ekologické produkce nebo se k ní vztahující;

d)

„hospodářským subjektem“ se rozumí fyzická nebo právnická osoba odpovědná za plnění požadavků tohoto nařízení v rámci ekologického podniku, který má na starosti;

e)

„rostlinnou produkcí“ se rozumí produkce zemědělských rostlinných produktů, včetně sběru planě rostoucích rostlinných produktů, ke komerčním účelům;

f)

„živočišnou produkcí“ se rozumí produkce domácích nebo domestikovaných suchozemských živočichů (včetně hmyzu);

g)

definice „akvakultury“ uvedená v nařízení Rady (ES) č. 1198/2006 ze dne 27. července 2006 o Evropském rybářském fondu (5);

h)

„přechodem“ se rozumí přechod od konvenčního zemědělství na zemědělství ekologické, a to ve stanovené době, během níž jsou uplatňována ustanovení týkající se ekologické produkce;

i)

„přípravou“ se rozumí konzervování nebo zpracování ekologických produktů (včetně porážky a bourání v případě živočišných produktů) a také balení, označování nebo úprava označení týkající se ekologického způsobu produkce;

j)

definice „potravin“, „krmiv“ a „uvádění na trh“ uvedené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (6);

k)

„označováním“ se rozumí veškeré výrazy, slova, údaje, ochranné známky, obchodní názvy, vyobrazení nebo symboly, které se vztahují nebo jsou umístěny na obalu, dokladu, upozornění, označení, tabulce, kroužku nebo pásce k produktu připojených nebo na něj odkazujících;

l)

definice „balených potravin“ uvedená v čl. 1 odst. 3 písm. b) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES ze dne 20. března 2002 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se označování potravin, jejich obchodní úpravy a související reklamy (7);

m)

„propagací“ se rozumí jakékoli představení veřejnosti kromě označení, jehož účelem nebo pravděpodobným důsledkem je ovlivnění a formování postojů, názorů a chování s cílem přímo či nepřímo prosazovat prodej ekologických produktů;

n)

„příslušným orgánem“ se rozumí ústřední orgán členského státu, do jehož pravomoci spadají úřední kontroly v oblasti ekologické produkce v souladu s ustanoveními tohoto nařízení, nebo jakýkoli jiný orgán, jemuž byla tato pravomoc svěřena; tento pojem případně zahrnuje rovněž odpovídající orgán třetí země;

o)

„kontrolním orgánem“ se rozumí organizace veřejné správy členského státu, které příslušný orgán částečně či v plné míře svěřil své pravomoci ohledně provádění inspekcí a certifikací v oblasti ekologické produkce v souladu s ustanoveními tohoto nařízení; tento pojem případně zahrnuje rovněž odpovídající orgán třetí země nebo odpovídající orgán činný ve třetí zemi;

p)

„kontrolním subjektem“ se rozumí nezávislá soukromá třetí strana, jež provádí inspekce a certifikace v oblasti ekologické produkce v souladu s ustanoveními tohoto nařízení; tento pojem případně zahrnuje rovněž odpovídající subjekt třetí země nebo odpovídající subjekt činný ve třetí zemi;

q)

„značkou shody“ se rozumí tvrzení o shodě s konkrétní skupinou norem nebo jinými normativními dokumenty ve formě značky;

r)

definice „složky“ uvedená v čl. 6 odst. 4 směrnice 2000/13/ES;

s)

definice „přípravků na ochranu rostlin“ uvedená ve směrnici Rady 91/414/EHS ze dne 15. července 1991 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh (8);

t)

definice „geneticky modifikovaného organismu (GMO)“ uvedená ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES ze dne 12. března 2001 o záměrném uvolňování geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí a o zrušení směrnice Rady 90/220/EHS (9), přičemž tento organismus není získán za použití technik genetické modifikace uvedených v příloze I.B uvedené směrnice;

u)

„získaným z GMO“ se rozumí produkt zcela nebo zčásti získaný z GMO, který ale GMO neobsahuje ani se z nich neskládá;

v)

„získaným za použití GMO“ se rozumí produkt získaný za použití GMO jakožto posledního živého organismu v procesu produkce, který ale GMO neobsahuje ani se z nich neskládá;

w)

definice „doplňkových látek v krmivech“ uvedená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003 ze dne 22. září 2003 o doplňkových látkách používaných ve výživě zvířat (10);

x)

„rovnocenným“ se při popisování různých systémů nebo opatření rozumí to, že jsou schopny plnit stejné cíle a zásady použitím pravidel, jež zajišťují stejnou úroveň zajištění shody;

y)

„činidlem“ se rozumí každá látka, která sama o sobě není určena ke spotřebě jako potravinová složka, záměrně použitá při zpracování surovin, potravin nebo jejich složek, která plní určitý technologický účel během úpravy nebo zpracování, což může mít za následek nezáměrnou, avšak technicky nevyhnutelnou přítomnost zbytků nebo derivátů v konečném výrobku, za předpokladu, že tyto zbytky nepředstavují žádné zdravotní riziko a nemají žádný technologický účinek na hotový výrobek;

z)

definice „ionizujícího záření“ uvedená ve směrnici Rady 96/29/Euratom ze dne 13. května 1996, kterou se stanoví základní bezpečnostní standardy na ochranu zdraví pracovníků a obyvatelstva před riziky vyplývajícími z ionizujícího záření (11), a omezená čl. 1 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/2/ES ze dne 22. února 1999 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se potravin a složek potravin ošetřovaných ionizujícím zářením (12);

aa)

„činnostmi spojenými se společným stravováním“ se rozumí příprava ekologických produktů v restauracích, nemocnicích, jídelnách a dalších podobných stravovacích podnicích v místě prodeje či dodání konečnému spotřebiteli.

a)

zavádí udržitelný systém řízení zemědělství, který:

b)

zaměřuje se na získávání produktů vysoké jakosti;

c)

zaměřuje se na získávání celé řady potravin a jiných zemědělských produktů, které odpovídají spotřebitelské poptávce po zboží vyprodukovaném za použití postupů, jež nepoškozují životní prostředí, zdraví lidí, zdraví rostlin nebo zdraví a dobré životní podmínky zvířat.

a)

vhodné plánování a řízení biologických postupů založených na ekologických systémech využívajících vlastní přírodní zdroje způsoby, které:

b)

omezení využívání vnějších vstupů. Pokud je využití vnějších vstupů nutné nebo pokud neexistují vhodné řídící postupy nebo způsoby podle písmene a), omezí se na:

c)

použití syntetických chemických látek je přísně omezené na výjimečné případy, v nichž:

d)

v případě potřeby a v rámci tohoto nařízení úprava pravidel ekologické produkce s ohledem na hygienickou situaci, regionální rozdíly v podnebných a místních podmínkách, stupeň rozvoje a zvláštní chovatelské postupy.

a)

zachovávání a zlepšování živé složky půdy a přirozené úrodnosti půdy, stability půdy a její biologické rozmanitosti, předcházení zhutnění a erozi půdy, jakož i boj proti nim a vyživování rostlin zejména prostřednictvím půdního ekosystému;

b)

minimalizace využívání neobnovitelných zdrojů a vstupů nepocházejících z vlastního hospodářství;

c)

recyklace odpadů a vedlejších produktů rostlinného a živočišného původu jako vstupů do rostlinné a živočišné produkce;

d)

zohlednění místní nebo regionální ekologické rovnováhy při rozhodování o produkci;

e)

péče o zdraví zvířat založená na podpoře přirozené imunologické obrany zvířete, jakož výběr vhodných plemen a chovatelských postupů;

f)

péče o zdraví rostlin založená na preventivních opatřeních, jako je výběr vhodných druhů a odrůd odolných vůči škůdcům a chorobám, vhodné střídání plodin, mechanické a fyzikální způsoby a ochrana přirozených nepřátel škůdců;

g)

provozování živočišné produkce, která je vázána na půdu a přizpůsobení se danému místu;

h)

dodržování vysoké úrovně dobrých životních podmínek zvířat s ohledem na jejich zvláštní potřeby;

i)

získávání produktů ekologické živočišné produkce ze zvířat, která byla od narození nebo vylíhnutí po celý svůj život chována v ekologických zemědělských podnicích;

j)

výběr plemena s ohledem na schopnost zvířat přizpůsobit se místním podmínkám, na jejich vitalitu a jejich odolnost vůči nákazám nebo zdravotním problémům;

k)

krmení hospodářských zvířat ekologickým krmivem složeným ze zemědělských složek získaných z ekologického zemědělství a z přírodních nezemědělských látek;

l)

uplatňování chovatelských postupů, které zlepšují imunitní systém a posilují přirozenou obranyschopnost vůči nákazám, zejména zajištění pravidelného pohybu a přístupu na otevřená prostranství a případně na pastviny;

m)

vyřazení chovu uměle vzniklých polyploidních živočichů;

n)

v případě akvakulturní produkce zachování biologické rozmanitosti přírodních vodních ekosystémů, stále zdravého vodního prostředí a kvality okolních vodních a suchozemských ekosystémů;

o)

krmení vodních živočichů krmivem z udržitelného rybolovu ve smyslu článku 3 nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 ze dne 20. prosince 2002 zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky (13), nebo ekologickým krmivem složeným ze zemědělských složek získaných z ekologického zemědělství a z přírodních nezemědělských látek.

a)

ekologické potraviny se získávají z ekologických zemědělských složek s výjimkou případů, kdy složka není v ekologické podobě na trhu dostupná;

b)

použití potravinářských přídatných látek, složek nezískaných z ekologického zemědělství, jejichž hlavní funkce je technologická nebo spočívá ve smyslové stimulaci, mikroživin a činidel je omezeno tak, že k němu dochází v minimálním rozsahu a jen v případě nevyhnutelné technologické potřeby nebo z důvodů zvláštních nutričních požadavků;

c)

nepoužívají se látky nebo zpracovatelské metody, které by mohly uvádět spotřebitele v omyl, pokud jde o pravou povahu produktu;

d)

potraviny jsou pečlivě zpracovávány, pokud možno za použití biologických, mechanických a fyzikálních postupů.

a)

ekologické krmivo se získává z ekologických krmných surovin s výjimkou případů, kdy krmná surovina není v ekologické podobě na trhu dostupná;

b)

použití doplňkových látek v krmivech a činidel je omezeno tak, že k němu dochází v minimálním rozsahu a jen v případě nevyhnutelné potřeby technologického nebo zootechnického rázu nebo důvodů zvláštních nutričních požadavků;

c)

nepoužívají se látky nebo zpracovatelské metody, které by mohly uvádět spotřebitele v omyl, pokud jde o pravou povahu produktu;

d)

krmivo je pečlivě zpracováváno, pokud možno za použití biologických, mechanických a fyzikálních postupů.

a)

ekologická rostlinná produkce využívá způsoby obdělávání a pěstitelské postupy, které zachovávají nebo zvyšují obsah organických látek v půdě, zvyšují stabilitu půdy a její biologickou rozmanitost a předcházejí zhutnění a erozi půdy;

b)

úrodnost a biologická aktivita půdy se udržuje a zvyšuje víceletým střídáním plodin, včetně luštěnin a jiných plodin využívaných jako zelené hnojivo a používáním chlévské mrvy či organických materiálů, pokud možno kompostovaných, z ekologického zemědělství;

c)

je povoleno používání biodynamických přípravků;

d)

kromě toho se hnojiva a pomocné půdní látky mohou používat jen za předpokladu, že byly schváleny pro použití v ekologické produkci podle článku 16;

e)

nepoužívají se minerální dusíkatá hnojiva;

f)

veškeré používané způsoby rostlinné produkce brání přispívání ke znečištění životního prostředí nebo jej snižují na minimum;

g)

prevence škod způsobených škůdci, chorobami a plevely je založena především na ochraně přirozenými nepřáteli, volbě druhů a odrůd, na střídání plodin, pěstitelských postupech a termálních procesech;

h)

v případě zjištěného ohrožení plodiny se přípravky na ochranu rostlin mohou použít jen za předpokladu, že byly schváleny pro použití v ekologické produkci podle článku 16;

i)

pro produkci jiných produktů než osiva a vegetativního rozmnožovacího materiálu lze používat pouze ekologicky vypěstované osivo a rozmnožovací materiál. Za tímto účelem musí být matečná rostlina v případě osiva a rodičovská rostlina v případě vegetativního rozmnožovacího materiálu pěstována v souladu s pravidly stanovenými v tomto nařízení po dobu minimálně jedné generace, nebo v případě trvalých plodin po dvě vegetační období;

j)

produkty pro účely čistění a dezinfekce se v rostlinné produkci použijí jen za předpokladu, že byly schváleny pro použití v ekologické produkci podle článku 16.

a)

tyto oblasti nebyly v průběhu nejméně tří let před sběrem ošetřeny jinými produkty než produkty schválenými pro použití v ekologické produkci podle článku 16;

b)

sběr nemá vliv na stabilitu přírodního stanoviště nebo na zachování druhů v oblasti sběru.

a)

oblasti produkce jsou vysoce ekologicky kvalitní ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (15), a až do provedení uvedené směrnice jsou kvalitativně rovnocenné vymezeným vodám podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/113/ES ze dne 12. prosince 2006 o požadované jakosti vod pro měkkýše (16) a nejsou nevhodné ze zdravotního hlediska. Dokud nebudou v prováděcích právních předpisech zavedena podrobnější pravidla, není možné sbírat volně rostoucí jedlé mořské řasy v oblastech, které by nesplňovaly kritéria oblastí třídy A nebo třídy B vymezených v příloze II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní pravidla pro organizaci úředních kontrol produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě (17);

b)

sběr nemá vliv na dlouhodobou stabilitu přírodního stanoviště nebo na zachování druhů v oblasti sběru.

a)

jsou používány udržitelné postupy, a to ve všech fázích produkce, od sběru mladých mořských řas po celkovou sklizeň;

b)

je zajištěno zachování rozsáhlého genofondu, přičemž by se měl pravidelně provádět sběr mladých mořských řas ve volné přírodě za účelem doplnění zásob kultur v uzavřených zařízeních;

c)

hnojiva lze používat pouze v uzavřených zařízeních, a to jen za předpokladu, že byla za tímto účelem schválena pro použití v ekologické produkci podle článku 16.

a)

pokud jde o původ zvířat:

b)

pokud jde o chovatelské postupy a podmínky ustájení:

c)

pokud jde o plemenitbu:

d)

pokud jde o krmivo:

e)

pokud jde o prevenci nákaz a veterinární péči:

f)

pokud jde o čistění a dezinfekci, použijí se produkty pro účely čistění a dezinfekce budov a zařízení pro živočišnou výrobu pouze v případě, že byly schváleny pro použití v ekologické produkci podle článku 16.

a)

pokud jde o původ živočichů pocházejících z akvakultury:

b)

pokud jde o chovatelské postupy:

c)

pokud jde o plemenitbu:

d)

pokud jde o krmivo pro ryby a korýše:

e)

pokud jde o mlže a jiné druhy, které nejsou krmeny člověkem a které se živí přírodním planktonem:

f)

pokud jde o prevenci nákaz a veterinární péči:

g)

pokud jde o čistění a dezinfekci, použijí se produkty pro účely čistění a dezinfekce rybníků, klecí, budov a zařízení pouze v případě, že byly schváleny pro použití v ekologické produkci podle článku 16.

a)

jako přípravky na ochranu rostlin;

b)

jako hnojiva a pomocné půdní látky;

c)

jako jiné než ekologické krmné suroviny rostlinného původu, krmné suroviny živočišného a minerálního původu a určité látky používané ve výživě zvířat;

d)

jako doplňkové látky v krmivech a činidla;

e)

jako produkty pro účely čistění a dezinfekce rybníků, klecí, budov a zařízení pro živočišnou výrobu;

f)

jako produkty pro účely čistění a dezinfekce budov a zařízení používaných pro rostlinnou výrobu včetně skladových prostor v zemědělském podniku.

a)

jejich použití je nezbytné pro trvalou produkci a nezbytné pro její zamýšlené využití;

b)

všechny produkty a látky jsou rostlinného, živočišného, mikrobiálního nebo minerálního původu, s výjimkou případů, kdy produkty či látky z těchto zdrojů nejsou v dostatečném množství či dostatečné jakosti dostupné nebo kdy nejsou dostupné alternativy;

c)

v případě produktů uvedených v odst. 1 písm. a) platí tyto zásady:

d)

v případě produktů uvedených v odst. 1 písm. b) je jejich použití nezbytné pro zajištění a zachování úrodnosti půdy, pro splnění konkrétních nutričních požadavků plodin, nebo za účelem specifické úpravy půdy;

e)

v případě produktů uvedených v odst. 1 písm. c) a d) platí tyto zásady:

3.

a)

období přechodu začíná nejdříve v okamžiku, kdy hospodářský subjekt oznámí svoji činnost příslušným orgánům a podřídí svůj podnik kontrolnímu systému podle čl. 28 odst. 1;

b)

během období přechodu platí všechna pravidla stanovená tímto nařízením;

c)

pro jednotlivé druhy rostlinné nebo živočišné produkce se stanoví konkrétní období přechodu;

d)

v zemědělském podniku nebo jeho jednotce, které se zčásti zabývají ekologickou produkcí a zčásti jsou v přechodu na ekologickou produkci, udržuje hospodářský subjekt ekologicky produkované produkty a produkty z období přechodu odděleně a zvířata odděleně nebo tak, aby jejich oddělení bylo snadno proveditelné, a vede příslušné záznamy dokládající toto rozdělení;

e)

za účelem stanovení období přechodu uvedeného výše lze vzít v úvahu období, jež bezprostředně předchází začátku období přechodu, jsou-li splněny jisté podmínky;

f)

zvířata ani produkty živočišného původu získané v období přechodu uvedeném v písmenu c) nesmí být uváděny na trh označené výrazy uvedenými v článcích 23 a 24 a rovněž nesmí být takové výrazy použity při jejich propagaci.

a)

produkt je vyroben zejména ze složek zemědělského původu; pro účely stanovení, zda je produkt vyráběn zejména ze složek zemědělského původu, se nebere v úvahu přidaná voda a jedlá sůl;

b)

lze použít pouze potravinářské přídatné látky, činidla, látky určené k aromatizaci, vodu, sůl, látky pro přípravu mikroorganismů a enzymů, minerály, stopové prvky, vitamíny, aminokyseliny a další mikroživiny v potravinách pro zvláštní nutriční použití a pouze pokud byly schváleny pro použití v ekologické produkci podle článku 21;

c)

jiné než ekologické zemědělské složky se mohou použít jen tehdy, pokud byly schváleny pro použití v ekologické produkci podle článku 21 nebo přechodně schváleny členským státem;

d)

ekologická složka nesmí být přítomna společně se shodnou složkou jiného než ekologického původu nebo složkou z období přechodu;

e)

potraviny získané z plodin v období přechodu obsahují pouze jednu složku plodiny zemědělského původu.

i)

nejsou dostupné vhodné alternativy schválené podle této kapitoly,

ii)

bez jejich použití není možné potraviny produkovat či skladovat či splnit dané stravovací požadavky stanovené na základě právních předpisů Společenství.

a)

jsou-li nezbytné k zajištění toho, aby mohla být zahájena nebo zachována ekologická produkce v zemědělských podnicích, které se potýkají s podnebnými, zeměpisnými nebo strukturálními omezeními;

b)

jsou-li nezbytné v zájmu zajištění přístupu ke krmivu, osivu, vegetativnímu rozmnožovacímu materiálu, živým zvířatům a jiným zdrojům hospodářství, pokud tyto zdroje nejsou na trhu dostupné v ekologické podobě;

c)

jsou-li nezbytné v zájmu zajištění přístupu ke složkám zemědělského původu, pokud tyto složky nejsou na trhu dostupné v ekologické podobě;

d)

jsou-li nezbytné k řešení zvláštních problémů spojených s řízením ekologické živočišné produkce;

e)

jsou-li nezbytné s ohledem na použití konkrétních produktů a látek ve zpracování uvedených v čl. 19 odst. 2 písm. b), aby bylo možno zajistit produkci potravin s dlouhodobou tradicí v podobě ekologických produktů;

f)

jsou-li nezbytná dočasná opatření k tomu, aby ekologická produkce mohla pokračovat nebo znovu začít v případě katastrofických událostí;

g)

je-li nezbytné použít potravinářské přídatné látky a jiné látky uvedené v čl. 19 odst. 2 písm. b) nebo doplňkové látky v krmivech a jiné látky uvedené v čl. 16 odst. 1 písm. d), přičemž takové látky nejsou na trhu dostupné jiné než získané za použití GMO;

h)

je-li na základě práva Společenství nebo členských států nezbytné použít potravinářské přídatné látky nebo jiné látky uvedené v čl. 19 odst. 2 písm. b) nebo doplňkové látky v krmivech uvedené v čl. 16 odst. 1 písm. d).

a)

v obchodním označení, za podmínky, že:

b)

pouze v seznamu složek, a to za podmínky, že je potravina v souladu čl. 19 odst. 1, čl. 19 odst. 2 písm. a), čl. 19 odst. 2 písm. b) a čl. 19 odst. 2 písm. d);

c)

v seznamu složek a ve stejném zorném poli jako obchodní označení, za podmínky, že:

a)

na označení je uveden rovněž číselný kód uvedený v čl. 27 odst. 10 kontrolního orgánu nebo kontrolního subjektu, jemuž podléhá hospodářský subjekt, který provedl poslední fázi produkce nebo přípravy;

b)

pokud jde o balené potraviny, je na obalu uvedeno rovněž logo Společenství uvedené v čl. 25 odst. 1;

c)

je-li použito logo Společenství, je se ve stejném zorném poli jako toto logo označeno rovněž místo, kde byly vyprodukovány zemědělské suroviny, z nichž se produkt skládá, a to podle situace v následující podobě:

a)

ekologické krmivo;

b)

produkty rostlinného původu z období přechodu;

c)

vegetativní rozmnožovací materiál a osiva pro pěstitelské účely.

a)

svěřit své kontrolní pravomoci jednomu nebo více dalším kontrolním orgánům. Kontrolní orgány poskytnou odpovídající záruky objektivity a nestrannosti, přičemž mají k dispozici kvalifikovaný personál a zdroje nezbytné k výkonu svých funkcí;

b)

pověřit kontrolními úkoly jeden nebo více kontrolních subjektů. V tomto případě členské státy určí orgány, které takové subjekty schvalují a vykonávají nad nimi dozor.

a)

existuje přesný popis úkolů, které může kontrolní subjekt provádět, i podmínek, za kterých je může provádět;

b)

existuje důkaz, že kontrolní subjekt:

c)

kontrolní subjekt je schválen podle evropské normy EN 45011 nebo ISO 65 (Všeobecné požadavky na orgány provozující systémy certifikace výrobků) v posledním znění oznámeném zveřejněním v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a je schválen příslušnými orgány;

d)

kontrolní subjekt pravidelně, a kdykoli si to příslušný orgán vyžádá, sděluje tomuto orgánu výsledky provedených kontrol. V případě, že výsledky kontrol vykazují nesoulad nebo poukazují na pravděpodobnost nesouladu, kontrolní subjekt neprodleně informuje příslušný orgán;

e)

pověřující příslušný orgán a kontrolní subjekt účinně spolupracují.

a)

standardní postup kontroly, jenž má být uplatněn a jenž obsahuje detailní popis kontrolních a předběžných opatření prováděných subjektem ve vztahu k hospodářským subjektům podléhajícím jeho kontrole;

b)

opatření, jež kontrolní subjekt zamýšlí uplatnit, budou-li zjištěny nesrovnalosti nebo porušení.

a)

dohled nad jinými kontrolními subjekty a jejich audit;

b)

pravomoc udělovat výjimky podle článku 22, pokud to není v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými Komisí podle čl. 22 odst. 3.

a)

zajistí, aby kontroly prováděné kontrolním subjektem byly objektivní a nezávislé;

b)

ověří účinnost jeho kontrol;

c)

vezme na vědomí jakékoli zjištěné nesrovnalosti nebo porušení a použitá nápravná opatření;

d)

zruší schválení subjektu, který neplní požadavky stanovené v písmenu a) a b) nebo který již nesplňuje kritéria uvedená v odstavci 5 a 6 nebo nesplňuje požadavky stanovené v odstavcích 11, 12 a 14.

a)

oznámí svou činnost příslušným orgánům členského státu, v němž je činnost provozována;

b)

podřídí svůj podnik kontrolnímu systému uvedenému v článku 27.

a)

produkt splňuje ustanovení hlavy II, III a IV a prováděcí pravidla vztahující se na jeho produkci přijatá podle tohoto nařízení;

b)

všechny hospodářské subjekty včetně vývozců podléhají kontrole za strany kontrolního orgánu nebo kontrolního subjektu uznaného podle odstavce 2;

c)

dotyčné hospodářské subjekty jsou kdykoli schopny poskytnout dovozcům či vnitrostátním orgánům osvědčení podle článku 29, umožňující určit hospodářský subjekt, který provedl poslední operaci, a ověřit soulad tohoto hospodářského subjektu s písmeny a) a b), a jež bylo vydáno kontrolním orgánem nebo kontrolním subjektem podle písmene b).

a)

produkt byl získán v souladu s pravidly produkce, jež jsou rovnocenné pravidlům uvedeným v hlavách III a IV;

b)

hospodářské subjekty podléhají kontrolním opatřením s účinností rovnocennou opatřením uvedeným v hlavě V a tato opatření jsou používána nepřetržitě a účinně;

c)

hospodářské subjekty podrobily své činnosti ve všech fázích produkce, přípravy a distribuce ve třetí zemi kontrolnímu systému uznanému podle odstavce 2 nebo kontrolnímu orgánu či kontrolnímu subjektu uznanému podle odstavce 3;

d)

na produkt se vztahuje potvrzení o kontrole vydané příslušnými orgány, kontrolními orgány nebo kontrolními subjekty třetí země, uznanými podle odstavce 2, nebo kontrolním subjektem nebo kontrolním orgánem uznaným podle odstavce 3, které potvrzuje, že produkt splňuje podmínky stanovené v tomto odstavci.

a)

názvy a adresy příslušných orgánů a případně jejich číselné kódy a značky shody;

b)

seznamy kontrolních orgánů a subjektů a jejich číselných kódů a případně jejich značky shody. Komise pravidelně zveřejňuje seznam kontrolních orgánů a subjektů.

a)

prováděcí pravidla týkající se pravidel produkce uvedených v hlavě III, zejména pokud jde o zvláštní požadavky a podmínky, které mají hospodářské subjekty dodržovat;

b)

prováděcí pravidla týkající se pravidel označování uvedených v hlavě IV;

c)

prováděcí pravidla týkající se kontrolního systému zavedeného podle hlavy V, zejména pokud jde o minimální požadavky na kontrolu, dohled a audit, zvláštní kritéria pro svěřování úkolů soukromým kontrolním subjektům, kritéria pro schvalování a rušení schválení těchto subjektů a osvědčení podle článku 29;

d)

prováděcí pravidla týkající se pravidel pro dovozy z třetích zemí uvedených v hlavě VI, zejména pokud jde o kritéria a postupy, jež je třeba dodržovat při uznávání třetích zemí a kontrolních subjektů podle článku 32 a 33, včetně zveřejňování seznamů uznaných třetích zemí a kontrolních subjektů, a pokud jde o potvrzení uvedené v čl. 33 odst. 1 písm. d), s přihlédnutím k výhodám elektronické certifikace;

e)

prováděcí pravidla týkající se volného pohybu ekologických produktů podle článku 34 a předávání informací Komisi podle článku 35.

a)

oblast působnosti tohoto nařízení, zejména pokud jde o ekologické potraviny připravované v zařízeních společného stravování;

b)

zákaz používání GMO včetně dostupnosti produktů získaných bez použití GMO, prohlášení prodejců, vhodnost zvláštních tolerančních limitů a jejich dopad na odvětví ekologické produkce;

c)

fungování vnitřního trhu a kontrolního systému, se zvláštním vyhodnocením toho, zda zavedené postupy nevedou k nekalé hospodářské soutěži či překážkám v produkci ekologických produktů a jejich uvádění na trh.