31.12.2004

Úřední věstník Evropské unie

L 390/24

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2004/108/ES

ze dne 15. prosince 2004

o sbližování právních předpisů členských států týkajících se elektromagnetické kompatibility a o zrušení směrnice 89/336/EHS

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 95 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Směrnice Rady 89/336/EHS ze dne 3. května 1989 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se elektromagnetické kompatibility (3) se na základě podnětu známého jako jednodušší legislativa pro vnitřní trh (SLIM) stala předmětem přezkumu. Během procesu SLIM a následné důkladné konzultace vyšla najevo potřeba dopracovat, upevnit a vyjasnit rámec stanovený směrnicí 89/336/EHS.

(2)

Členské státy odpovídají za to, že radiokomunikace včetně příjmu rozhlasového vysílání a amatérských radiokomunikačních služeb provozovaných podle předpisů Mezinárodní telekomunikační unie (ITU), elektroenergetické sítě a telekomunikační sítě včetně zařízení k nim připojených jsou chráněny proti elektromagnetickému rušení.

(3)	Vnitrostátní předpisy zajišťující ochranu proti elektromagnetickému rušení je třeba harmonizovat, aby byl zaručen volný pohyb elektrických a elektronických přístrojů, aniž se v členských státech sníží odůvodněná úroveň ochrany.

(4)	Ochrana proti elektromagnetickému rušení vyžaduje uložení povinností různým hospodářským subjektům. Pro dosažení této ochrany by se měly povinnosti uplatňovat korektním a účinným způsobem.

(5)	Elektromagnetická kompatibilita zařízení by měla být upravena s cílem zajistit fungování vnitřního trhu, tedy prostoru bez vnitřních hranic, v němž je zajištěn volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu.

(6)

Zařízení, na něž se tato směrnice vztahuje, by mělo zahrnovat přístroje i pevné instalace. Avšak přístroje a pevné instalace by měly mít samostatné předpisy. To proto, že přístroj jako takový se může volně pohybovat v rámci Společenství, zatímco pevná instalace je instalována k trvalému používání na předem stanoveném místě jako celek sestavený z různých druhů přístrojů, případně dalších prostředků. Skladba a funkce těchto instalací většinou odpovídají konkrétním potřebám jejich provozovatelů.

(7)

Na rádiová zařízení a koncová telekomunikační zařízení by se tato směrnice vztahovat neměla, neboť již podléhají směrnici Evropského parlamentu a Rady 1999/5/ES ze dne 9. března 1999 o rádiových zařízeních a telekomunikačních koncových zařízeních a vzájemném uznávání jejich shody (4). V obou směrnicích je na základě požadavků na elektromagnetickou kompatibilitu dosažena stejná úroveň ochrany.

(8)	Tato směrnice by se neměla vztahovat na letadla nebo zařízení určená k instalaci do letadel, jelikož ta již podléhají zvláštním předpisům Společenství nebo mezinárodním předpisům, jež upravují oblast elektromagnetické kompatibility.

(9)	Této směrnici nemusí podléhat zařízení, které z hlediska elektromagnetické kompatibility svou podstatou neškodí.

(10)	Tato směrnice by se neměla vztahovat na bezpečnost zařízení, protože se jí zabývají samostatné právní předpisy Společenství nebo vnitrostátní právní předpisy.

(11)	Pokud se tato směrnice vztahuje na přístroj, mělo by se jednat o hotový přístroj poprvé komerčně dostupný na trhu Společenství. Za určitých podmínek by se měly některé komponenty nebo podsestavy, jsou-li zpřístupněny konečnému uživateli, považovat za přístroje.

(12)

Zásady, z nichž tato směrnice vychází, jsou stanoveny v usnesení Rady ze dne 7. května 1985 o novém přístupu k technické harmonizaci a normám (5). Podle tohoto přístupu se konstrukce a výroba zařízení řídí základními požadavky na elektromagnetickou kompatibilitu. Tyto požadavky jsou technicky vyjádřeny harmonizovanými evropskými normami, které přijímají různé evropské normalizační orgány, Evropský výbor pro normalizaci (CEN), Evropský výbor pro normalizaci v elektrotechnice (CENELEC) a Evropský institut pro normalizaci v telekomunikacích (ETSI). CEN, CENELEC a ETSI jsou uznávány jako instituce způsobilé přijímat harmonizované normy pro oblast působnosti této směrnice, jež připravují v souladu s obecnými pokyny pro spolupráci s Komisí a s postupem stanoveným ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti (6).

(13)

Harmonizované normy odrážejí obecně přijímaný dosažený stav techniky v Evropské unii v oblasti elektromagnetické kompatibility. Je tedy v zájmu fungování vnitřního trhu mít normy pro elektromagnetickou kompatibilitu zařízení, jež by byly harmonizovány na úrovni Společenství. Po zveřejnění odkazu na danou normu v Úředním věstníku Evropské unie by její splnění mělo vést k předpokladu shody s příslušnými základními požadavky, ačkoliv by mělo být povoleno prokázání shody i jinými prostředky. Splnění harmonizované normy znamená shodu s jejími ustanoveními a prokázání této shody na základě postupů v ní uvedených nebo na něž se daná harmonizovaná norma odkazuje.

(14)

Výrobci zařízení určeného pro připojení k sítím by měli tato zařízení konstruovat tak, aby při používání v normálních provozních podmínkách nezpůsobovalo nepřijatelné zhoršení fungování dané sítě. Provozovatelé sítí by měli své sítě konstruovat tak, aby se na výrobce zařízení, u kterého se předpokládá připojení k sítím, nekladly neúměrně vysoké nároky z důvodu předcházení nepřijatelnému zhoršení fungování sítě. Při přípravě harmonizovaných norem by evropské normalizační organizace měly tento cíl brát patřičně v úvahu (včetně souhrnného vlivu příslušných druhů elektromagnetických jevů).

(15)

Uvedení přístroje na trh nebo do provozu by mělo být možné pouze tehdy, pokud příslušný výrobce prokázal, že daný přístroj byl zkonstruován a vyroben ve shodě s požadavky této směrnice. Přístroj uvedený na trh by měl mít označení CE potvrzující shodu s touto směrnicí. Ačkoliv za posouzení shody by měl odpovídat výrobce bez potřeby zapojení nezávislého subjektu posuzujícího shodu, měli by mít výrobci možnost využívat služeb takového subjektu.

(16)	Povinnost posouzení shody by měla od výrobce vyžadovat posouzení elektromagnetické kompatibility přístroje vycházející z daných jevů s cílem zjistit, zda přístroj splňuje nebo nesplňuje požadavky na ochranu podle této směrnice.

(17)

Může-li mít přístroj různé konfigurace, mělo by posouzení elektromagnetické kompatibility potvrdit, zda přístroj splňuje požadavky na ochranu ve výrobcem předpokládaných konfiguracích, jež představují běžné použití pro daný účel; v těchto případech by mělo být dostačující provést posouzení vycházející z konfigurace, jež by pravděpodobně způsobila největší rušení a z konfigurace nejvíce citlivé na rušení.

(18)

Pevné instalace včetně velkých strojů a sítí mohou být zdrojem elektromagnetického rušení nebo jím mohou být ovlivněny. Mezi pevnou instalací a přístrojem může existovat rozhraní a elektromagnetické rušení způsobované pevnou instalací může mít vliv na přístroj a opačně. Z hlediska elektromagnetické kompatibility není důležité, zda elektromagnetické rušení způsobuje přístroj nebo pevná instalace. Podobně by se na pevné instalace a přístroje měl vztahovat jednotný a komplexní režim základních požadavků. Měla by existovat možnost používat harmonizované normy pro pevné instalace, aby se prokázala shoda se základními požadavky, jež jsou v takových normách uvedeny.

(19)	S ohledem na specifické vlastnosti pevných instalací se na ně nemusí vztahovat označení CE nebo prohlášení o shodě.

(20)

Není vhodné posuzovat shodu přístroje uvedeného na trh pro zabudování do dané pevné instalace izolovaně od této pevné instalace, jejíž bude součástí, pokud tento přístroj není jinak komerčně dostupný. Takový přístroj by měl být proto vyjmut z postupů posouzení shody, jež se běžně u přístrojů používají. Avšak nemělo by se dovolit, aby takový přístroj ohrozil shodu pevné instalace, do níž je zabudován. Má-li se přístroj zabudovat do několika stejných pevných instalací, mělo by pro vynětí z postupů posouzení shody postačit zjištění charakteristik elektromagnetické kompatibility těchto instalací.

(21)	Aby se výrobci a ostatní dotčené osoby mohli přizpůsobit novému regulačnímu režimu, je nutné přechodné období.

(22)

Protože cíle této směrnice, tedy zajištění fungování vnitřního trhu požadováním shody zařízení s příslušnou úrovní elektromagnetické kompatibility, nemůže být dosaženo uspokojivě na úrovni členských států a může ho být z důvodu rozsahu a účinků lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality, jak je stanovena v uvedeném článku, nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je pro dosažení uvedeného cíle nezbytné.

(23)	Směrnice 89/336/EHS by tedy měla být zrušena,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1. Tato směrnice upravuje elektromagnetickou kompatibilitu zařízení. Jejím cílem je zajistit fungování vnitřního trhu požadováním shody zařízení s příslušnou úrovní elektromagnetické kompatibility. Směrnice se vztahuje na zařízení vymezená v článku 2.

2. Tato směrnice se nevztahuje na:

a)	zařízení, na něž se vztahuje směrnice 1999/5/ES;

b)	výrobky, součásti a zařízení letecké techniky uvedené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1592/2002 ze dne 15. července 2002 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost letectví (7);

rádiová zařízení používaná radioamatéry ve smyslu radiokomunikačních nařízení přijatých v rámci ústavy a úmluvy ITU (8), pokud zařízení není komerčně dostupné. Za komerčně dostupné se nepovažují stavebnice se součástkami určené k sestavení radioamatéry a komerční zařízení upravená radioamatéry pro vlastní potřebu.

3. Tato směrnice se nevztahuje na zařízení, jež mají svou podstatou takové fyzikální vlastnosti, že:

a)	nemohou způsobit elektromagnetické vyzařování překračující úroveň umožňující rádiovým, telekomunikačním a ostatním zařízením provoz v souladu s daným účelem ani k takovému vyzařování přispívat; a

b)	budou bez nepřijatelného zhoršení fungovat v přítomnosti elektromagnetického rušení, jež je běžné vzhledem k účelu jejich použití.

4. Pokud základní požadavky podle přílohy I pro zařízení uvedená v odstavci 1 jsou v jiných směrnicích Společenství zcela nebo v určité části konkrétnější, pak se ode dne provedení takových směrnic tato směrnice nepoužije nebo se přestane pro zařízení ve vztahu k těmto požadavkům používat.

5. Tato směrnice nemá vliv na používání právních předpisů Společenství nebo vnitrostátních právních předpisů upravujících bezpečnost zařízení.

Článek 2

Definice

1. Pro účely této směrnice se rozumí:

a)	„zařízením“ přístroj nebo pevná instalace;

b)	„přístrojem“ hotový přístroj nebo sestava přístrojů komerčně dostupná jako samostatný funkční celek určený pro konečného uživatele, který způsobuje elektromagnetické rušení nebo na jehož provoz může mít elektromagnetické rušení vliv;

c)	„pevnou instalací “ určitá sestava několika druhů přístrojů, případně prostředků, jež jsou zkompletovány, instalovány a určeny k trvalému používání na předem daném místě;

d)	„elektromagnetickou kompatibilitou“ schopnost zařízení uspokojivě fungovat v elektromagnetickém prostředí, aniž by samo způsobovalo nepřípustné elektromagnetické rušení jiného zařízení v tomto prostředí;

e)	„elektromagnetickým rušením“ elektromagnetický jev, který může zhoršit funkci zařízení. Elektromagnetickým rušením může být elektromagnetický šum, nežádoucí signál nebo změna v samotném prostředí šíření;

f)	„odolností“ schopnost zařízení správně fungovat bez zhoršení kvality funkce za přítomnosti elektromagnetického rušení;

g)	„účely bezpečnosti“ zajištění ochrany lidského života nebo majetku;

h)	„elektromagnetickým prostředím“ veškeré elektromagnetické jevy pozorovatelné v daném místě.

2. Pro účely této směrnice se za přístroj ve smyslu čl. 1 písm. b) pokládají:

a)	„komponenty“ nebo „podsestavy“ určené pro zabudování do přístroje konečným uživatelem, jež mohou být zdrojem elektromagnetického rušení nebo na jejichž fungování může mít elektromagnetické rušení vliv;

b)	„mobilní instalace“ definované jako sestava přístrojů, případně prostředků, určená k přesunu a provozu na různých místech.

Článek 3

Uvádění na trh nebo do provozu

Členské státy přijmou veškerá vhodná opatření, aby se na trh nebo do provozu uvádělo pouze zařízení, které, je-li řádně instalováno, udržováno a používáno k danému účelu, splňuje požadavky této směrnice.

Článek 4

Volný pohyb zařízení

1. Členské státy nesmějí na svém území z důvodů týkajících se elektromagnetické kompatibility bránit uvádění zařízení na trh nebo do provozu, pokud tato zařízení splňují požadavky této směrnice.

2. Požadavky této směrnice nebrání členským státům v uplatňování následujících zvláštních opatření týkajících se uvádění zařízení do provozu nebo jeho používání:

a)	opatření k překonání stávajícího nebo předpokládaného problému s elektromagnetickou kompatibilitou v konkrétním místě;

b)	bezpečnostní opatření přijatá k ochraně veřejných telekomunikačních sítí nebo přijímačů a vysílačů, jsou-li v přesně vymezených situacích používány pro účely bezpečnosti.

Aniž je dotčena směrnice 98/34/ES, členské státy o těchto zvláštních opatřeních uvědomí Komisi a ostatní členské státy.

Přijatá zvláštní opatření Komise zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.

3. Členské státy nebudou na veletrzích, výstavách a při podobných akcích bránit vystavování nebo předvádění zařízení, jež není v souladu s touto směrnicí, za předpokladu, že je z viditelného označení jasně patrné, že nesmí být uvedeno na trh nebo do provozu, dokud nebude zajištěna jeho shoda se směrnicí. Předvádění se smí konat pouze za předpokladu, že jsou přijata odpovídající opatření zabraňující elektromagnetickému rušení.

Článek 5

Základní požadavky

Zařízení uvedené v článku 1 musí splňovat základní požadavky stanovené v příloze I.

Článek 6

Harmonizované normy

1. „Harmonizovanou normou“ se rozumí technická specifikace přijatá uznávaným Evropským normalizačním orgánem na základě pověření Komise podle postupu stanoveného směrnicí 98/34/ES za účelem stanovení evropského požadavku. Splnění „harmonizovaných norem“ není povinné.

2. Pokud zařízení splňuje příslušné harmonizované normy, na něž byly odkazy zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie, mají členské státy za to, že je naplněn předpoklad shody se základními požadavky uvedenými v příloze I, k nimž se dané normy vztahují. Předpoklad shody je omezen oblastí působnosti použité harmonizované normy nebo norem a příslušných základních požadavků, na něž se taková harmonizovaná norma nebo normy vztahují.

3. Pokud se členský stát nebo Komise domnívá, že harmonizovaná norma ne zcela vyhovuje základním požadavkům uvedeným v příloze I, předloží záležitost s udáním důvodů stálému výboru zřízenému směrnicí 98/34/ES (dále jen „výbor“). Výbor neprodleně zaujme své stanovisko.

4. Po obdržení stanoviska výboru učiní Komise jedno z následujících rozhodnutí o odkazech na příslušnou harmonizovanou normu:

a)	nezveřejňovat;

b)	zveřejnit s omezeními;

c)	ponechat odkaz v Úředním věstníku Evropské unie;

d)	zrušit odkaz v Úředním věstníku Evropské unie;

Komise o svém rozhodnutí neprodleně uvědomí členské státy.

KAPITOLA II

PŘÍSTROJ

Článek 7

Postup posuzování shody přístroje

Splnění základních požadavků uvedených v příloze I se u přístroje prokáže postupem podle přílohy II (interní řízení výroby). Avšak výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce ve Společenství může podle svého vlastního uvážení použít rovněž postup uvedený v příloze III.

Článek 8

Označení CE

1. Přístroj, u něhož bylo prokázáno splnění této směrnice postupem podle článku 7 je opatřen označením CE, jež je potvrzením shody. Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce ve Společenství odpovídá za opatření označením CE. Opatření označením CE se provede podle přílohy V.

2. Členské státy přijmou nezbytná opatření zakazující označování přístroje nebo jeho obalu či návodu k použití značkami, které mohou třetí osoby uvést v omyl v souvislosti s významem a grafickou podobou označení CE.

3. Na přístroji, obalu nebo návodu k použití lze použít jakoukoliv jinou značku za předpokladu, že se tím nezhorší viditelnost a čitelnost označení CE.

4. Aniž je dotčen článek 9, jestliže příslušný orgán shledá, že označení CE bylo neoprávněně použito, uvede výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce ve Společenství přístroj do souladu s ustanovením o označení CE podle podmínek uložených dotyčným členským státem.

Článek 9

Jiná označení a informace

1. U každého přístroje se uvede typ, série, výrobní číslo nebo jiné údaje umožňující jeho identifikaci.

2. U každého přístroje se uvede název a sídlo výrobce a nemá-li tento sídlo ve Společenství, název a sídlo zplnomocněného zástupce nebo osoby ve Společenství, odpovědné za uvedení přístroje na trh Společenství.

3. Výrobce upozorní na zvláštní opatření, jež musí být přijata při montáži, instalaci, údržbě nebo používání přístroje, aby se zajistilo, že po uvedení do provozu bude splňovat požadavky na ochranu uvedené v příloze I bodu 1.

4. Přístroj, u něhož není v obytných oblastech zajištěno splnění požadavků na ochranu, musí mít zřetelné označení takového omezení používání, popřípadě mít takto označen i obal.

5. Návody přiložené k přístrojům musí obsahovat potřebné informace pro používání přístroje v souladu s účelem, k němuž je určen.

Článek 10

Ochranná opatření

1. Pokud členský stát zjistí, že přístroj nesoucí označení CE nesplňuje požadavky této směrnice, přijme veškerá vhodná opatření k tomu, aby byl tento přístroj stažen z trhu, bylo zakázáno jeho uvádění na trh nebo do provozu nebo byl omezen jeho volný pohyb.

2. Dotyčný členský stát o každém takovém opatření neprodleně uvědomí Komisi a ostatní členské státy, sdělí důvody a zejména uvede, zda je nesplnění způsobeno:

a)	nesplněním základních požadavků uvedených v příloze I, pokud přístroj nevyhovuje harmonizovaným normám podle článku 6;

b)	nesprávným použitím harmonizovaných norem podle článku 6;

c)	nedostatky v harmonizovaných normách podle článku 6.

3. Komise se urychleně poradí se zúčastněnými stranami a následně členským státům oznámí, zda shledává opatření oprávněným či nikoliv.

4. Jestliže se opatření podle odstavce 1 zakládá na nedostatcích v harmonizovaných normách a členský stát na opatření trvá, Komise po konzultaci se zúčastněnými stranami předloží záležitost výboru a zahájí postup podle čl. 6 odst. 3 a 4.

5. Pokud nevyhovující přístroj podstoupil posouzení shody podle přílohy III, přijme dotyčný členský stát příslušné opatření vůči osobě, jež vypracovala vyjádření podle přílohy III bodu 3 a patřičně uvědomí Komisi a ostatní členské státy.

Článek 11

Rozhodnutí o stažení, zákazu nebo omezení volného pohybu přístroje

1. V rozhodnutí o stažení přístroje z trhu, o zákazu nebo omezení jeho uvádění na trh nebo do provozu či omezení jeho volného pohybu, přijatém podle této směrnice, se uvede přesný důvod, na němž je toto rozhodnutí založeno. Tato rozhodnutí se neprodleně oznámí dotčené straně a současně se jí sdělí opravné prostředky umožněné vnitrostátním právem platným v daném členském státě a lhůty, které se na ně vztahují.

2. V případě rozhodnutí podle odstavce 1 může výrobce, jeho zplnomocněný zástupce nebo jakákoliv jiná zúčastněná strana předem sdělit své stanovisko, nebrání-li takové konzultaci naléhavost přijímaného opatření, odůvodněná zejména veřejným zájmem.

Článek 12

Oznámené subjekty

1. Členské státy Komisi oznámí subjekty, které pověřily vykonáváním úkolů podle přílohy III. Při určování subjektů, které budou pověřeny, použijí členské státy kritéria stanovená v příloze VI.

V oznámení se uvede, zda jsou tyto subjekty pověřeny prováděním úkolů podle přílohy III pro všechny přístroje, na něž se tato směrnice vztahuje, nebo základní požadavky podle přílohy I, nebo zda je rozsah pověření omezen na určitá konkrétní hlediska nebo druhy přístrojů.

2. Subjekty, které vyhovují kritériím posuzování stanoveným v příslušných harmonizovaných normách, se považují za subjekty, které splňují kritéria podle přílohy VI, na něž se tyto harmonizované normy vztahují. Komise zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie odkazy na tyto normy.

3. Komise zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie seznam oznámených subjektů. Komise zajistí pravidelnou aktualizaci tohoto seznamu.

4. Jestliže členský stát zjistí, že oznámený subjekt přestal splňovat kritéria uvedená v příloze VI, oznámí to Komisi a ostatním členským státům. Komise vyškrtne odkaz na tento subjekt ze seznamu podle odstavce 3.

KAPITOLA III

PEVNÉ INSTALACE

Článek 13

Pevné instalace

1. Na přístroj, který byl uveden na trh a který lze zabudovat do pevné instalace, se vztahují všechna ustanovení této směrnice platná pro přístroj.

Avšak ustanovení článků 5, 7, 8 a 9 nejsou povinná, jedná-li se o přístroj určený pro zabudování do dané pevné instalace, který jinak není komerčně dostupný. V těchto případech se v průvodní dokumentaci uvede pevná instalace a její charakteristiky elektromagnetické kompatibility a opatření, jež je třeba přijmout s ohledem na zabudování přístroje do pevné instalace, aby nebyla ohrožena shoda dané instalace. Dále se uvedou údaje podle čl. 9 odst. 1 a 2.

2. Projeví-li se u pevné instalace známky nesouladu, zejména stížnosti na rušení, které způsobuje, mohou příslušné orgány daného členského státu v případě pevné instalace požadovat důkaz souladu a případně vyvolat posouzení.

Je-li zjištěn nesoulad, mohou příslušné orgány uložit vhodná opatření, aby byla pevná instalace uvedena v soulad s požadavky na ochranu podle přílohy I bodu 1.

3. Členské státy vypracují nezbytná ustanovení pro zjištění osoby nebo osob odpovědných za uvedení pevné instalace v soulad s příslušnými základními požadavky.

KAPITOLA IV

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 14

Zrušovací ustanovení

Směrnice 89/336/EHS se zrušuje dnem 20. července 2007.

Odkazy na směrnici 89/336/EHS se považují za odkazy na tuto směrnici v souladu se srovnávací tabulkou stanovenou v příloze VII.

Článek 15

Přechodná ustanovení

Členské státy nebudou bránit tomu, aby se na trh nebo do provozu uvádělo zařízení vyhovující ustanovením směrnice 89/336/EHS, jež bylo uvedeno na trh před 20. červencem 2009.

Článek 16

Provedení

1. Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 20. ledna 2007. Neprodleně o tom uvědomí Komisi. Budou tyto předpisy používat od 20. července 2007. Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2. Členské státy sdělí Komisi znění vnitrostátních předpisů přijatých v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 17

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 18

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

Ve Štrasburku dne 15. prosince 2004.

Za Evropský parlament

předseda

J. BORRELL FONTELLES

Za Radu

předseda

A. NICOLAÏ

(1) Úř. věst. C 220, 16.9.2003, s. 13.

(2) Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 9. března 2004 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 29. listopadu 2004.

(3) Úř. věst. L 139, 23.5.1989, s. 19. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 93/68/EHS (Úř. věst. L 220, 30.8.1993, s. 1).

(4) Úř. věst. L 91, 7.4.1999, s. 10. Směrnice ve znění nařízení (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).

(5) Úř. věst. C 136, 4.6. 1985, s. 1.

(6) Úř. věst. L 204, 21.7.1998, s. 37. Směrnice naposledy pozměněná aktem o přistoupení z roku 2003.

(7) Úř. věst. L 240, 7.9.2002, s. 1. Nařízení ve znění nařízení Komise (ES) č. 1701/2003 (Úř. věst. L 243, 27.9.2003, s. 5).

(8) Ústava a úmluva Mezinárodní telekomunikační unie přijatá na dodatečné konferenci zplnomocněných zástupců (Ženeva, 1992), pozměněné konferencí zplnomocněných zástupců (Kjóto, 1994).

PŘÍLOHA I

ZÁKLADNÍ POŽADAVKY PODLE ČLÁNKU 5

1. Požadavky na ochranu

Zařízení musí být navrženo a vyrobeno tak, aby se s přihlédnutím k dosaženému stavu techniky zajistilo, že:

a)	elektromagnetické rušení, které způsobuje, nepřesáhne úroveň za níž rádiové a telekomunikační zařízení nebo jiné zařízení není schopné fungovat tak, jak má,

b)	úroveň jeho odolnosti vůči elektromagnetickému rušení předpokládanému při používání k danému účelu mu dovoluje fungovat bez nepřijatelného zhoršení určených funkcí.

2. Zvláštní požadavky pro pevné instalace

Instalace a použití komponentů pro daný účel:

Pevná instalace musí být instalována s použitím správných technických postupů a při respektování údajů o použití komponentů pro daný účel, aby byly splněny požadavky na ochranu podle bodu 1. Tyto správné technické postupy musí být zdokumentovány a dokumentaci uchovává odpovědná osoba nebo osoby po dobu provozování pevné instalace pro potřeby kontroly ze strany příslušných vnitrostátních orgánů.

PŘÍLOHA II

POSTUP POSUZOVÁNÍ SHODY PODLE ČLÁNKU 7

(interní řízení výroby)

Výrobce posoudí elektromagnetickou kompatibilitu přístroje na základě příslušných jevů s cílem splnit požadavky na ochranu podle přílohy I bodu 1. Správné použití všech příslušných harmonizovaných norem, na něž byly odkazy zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie, je rovnocenné posouzení elektromagnetické kompatibility.

Při posuzování elektromagnetické kompatibility se vezmou v úvahu všechny běžné určené provozní podmínky. Pokud může mít přístroj různé konfigurace, musí posouzení elektromagnetické kompatibility potvrdit, zda přístroj splňuje požadavky na ochranu podle přílohy I bodu 1 ve všech možných konfiguracích stanovených výrobcem jako příklad použití pro daný účel.

3.	Podle ustanovení v příloze IV výrobce zpracuje technickou dokumentaci prokazující shodu přístroje se základními požadavky této směrnice.

4.	Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce ve Společenství uchovává technickou dokumentaci pro potřebu příslušných orgánů alespoň po dobu deseti let od ukončení výroby daného přístroje.

5.	Splnění všech příslušných základních požadavků se u přístroje potvrdí ES prohlášením o shodě vydaným výrobcem nebo jeho zplnomocněným zástupcem ve Společenství.

6.	Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce ve Společenství uchovává ES prohlášení o shodě pro potřeby příslušných orgánů alespoň po dobu deseti let od ukončení výroby daného přístroje.

7.	Pokud výrobce ani jeho zplnomocněný zástupce nejsou usazeni ve Společenství, odpovídá za uchovávání ES prohlášení o shodě a technické dokumentace pro potřeby příslušného orgánu osoba, která ve Společenství uvádí přístroj na trh.

8.	Výrobce přijme veškerá nezbytná opatření pro zajištění toho, aby byly výrobky zhotovovány v souladu s technickou dokumentací podle bodu 3 a s ustanoveními této směrnice, která se na tyto výrobky vztahují.

9.	Technická dokumentace a ES prohlášení o shodě se vypracuje podle ustanovení v příloze IV.

PŘÍLOHA III

POSTUP POSUZOVÁNÍ SHODY PODLE ČLÁNKU 7

1.	Tento postup se skládá z postupu podle přílohy II, který je doplněn takto:

2.	Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce ve Společenství předloží technickou dokumentaci oznámenému subjektu podle článku 12 a požádá ho o posouzení. Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce ve Společenství oznámenému subjektu sdělí, jaká hlediska základních požadavků musí posoudit.

Oznámený subjekt prověří technickou dokumentaci a posoudí, zda náležitě prokazuje, že požadavky směrnice, jež má hodnotit, byly splněny. Potvrdí-li se, že přístroj je v souladu, vydá oznámený subjekt výrobci nebo jeho zplnomocněnému zástupci ve Společenství vyjádření potvrzující tento soulad. Toto vyjádření se omezí pouze na aspekty základních požadavků, jež oznámený subjekt posuzoval.

4.	Výrobce připojí vyjádření oznámeného subjektu k technické dokumentaci.

PŘÍLOHA IV

TECHNICKÁ DOKUMENTACE A ES PROHLÁŠENÍ O SHODĚ

1. Technická dokumentace

Technická dokumentace musí umožňovat posouzení shody přístroje se základními posuzovanými požadavky. Technická dokumentace musí zahrnovat konstrukci a výrobu přístroje, zejména:

—	celkový popis přístroje;

—	prokázání souladu s harmonizovanými normami použitými buď zcela nebo částečně;

—

pokud výrobce nepoužil harmonizované normy nebo je použil pouze částečně, tak popis a vysvětlení postupu, jímž je zajištěno splnění základních požadavků směrnice včetně popisu posouzení elektromagnetické kompatibility podle přílohy II bodu 1, výsledky provedených projektových výpočtů, protokoly o zkouškách atd.;

—	vyjádření oznámeného subjektu, pokud byl použit postup podle přílohy III.

2. ES prohlášení o shodě

ES prohlášení o shodě musí přinejmenším obsahovat toto:

—	odkaz na směrnici;

—	údaje podle čl. 9 odst. 1 o přístroji, na který se vztahuje;

—	název a sídlo výrobce případně název a sídlo jeho zplnomocněného zástupce ve Společenství;

—	datovaný odkaz na specifikace, podle nichž je prohlášena shoda, aby se zajistila shoda přístroje s ustanoveními této směrnice;

—	datum prohlášení;

—	totožnost osoby oprávněné jednat jménem výrobce nebo jeho zplnomocněného zástupce a její podpis.

PŘÍLOHA V

OZNAČENÍ CE PODLE ČLÁNKU 8

Označení CE se skládá z iniciál „CE“ v této podobě:

Označení CE musí být vysoké alespoň 5 mm. Je-li označení CE zmenšeno nebo zvětšeno, musí být zachovány vzájemné poměry dané mřížkou na výše uvedeném obrázku.

Označením CE musí být opatřen výrobek nebo štítek s údaji. Pokud to není možné nebo to nelze s ohledem na charakter přístroje zaručit, musí být označení na obalu, pokud nějaký je, a na přiložených dokladech.

Jestliže se na přístroj vztahují jiné směrnice, které se týkají jiných hledisek a které rovněž stanoví označení CE, pak toto označení vyjadřuje, že přístroj vyhovuje i těmto směrnicím.

Pokud však v průběhu přechodného období jedna nebo více takových směrnic výrobci umožňuje, aby si vybral, kterou z nich použije, pak označení CE znamená, že přístroj vyhovuje pouze těm směrnicím, které výrobce použil. V takovém případě se musí v dokumentech, upozorněních nebo návodech přiložených k danému výrobku, jež tyto směrnice vyžadují, uvést odkazy na tyto směrnice, jak byly zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie.

PŘÍLOHA VI

KRITÉRIA PRO POSUZOVÁNÍ SUBJEKTŮ, JEŽ MAJÍ BÝT OZNÁMENY

Subjekty oznámené členskými státy musí splňovat alespoň tyto podmínky:

a)	potřebné personální zajištění a nezbytné prostředky a vybavení;

b)	technická způsobilost a profesionální bezúhonnost pracovníků;

c)	nezávislost při zpracování zpráv a plnění funkce podle této směrnice;

d)	nezávislost zaměstnanců a technických pracovníků vůči všem zúčastněným subjektům, skupinám nebo osobám přímo nebo nepřímo zainteresovaným na dotyčném výrobku;

e)	zachovávání služebního tajemství pracovníky;

f)	pojištění občanskoprávní odpovědnosti osob, pokud tuto odpovědnost nenese členský stát na základě vnitrostátních právních předpisů.

2.	Plnění podmínek uvedených v bodě 1 je pravidelně ověřováno příslušnými orgány členských států.

PŘÍLOHA VII

SROVNÁVACÍ TABULKA

Směrnice 89/336/EHS	Tato směrnice
Čl. 1 odst. 1	Čl. 2 odst. 1 písm. a), b) a c)
Čl. 1 odst. 2	Čl. 2 odst. 1 písm. e)
Čl. 1 odst. 3	Čl. 2 odst. 1 písm. f)
Čl. 1 odst. 4	Čl. 2 odst. 1 písm. d)
Čl. 1 odst. 5 a 6	–
Čl. 2 odst. 1	Čl. 1 odst. 1
Čl. 2 odst. 2	Čl. 1 odst. 4
Čl. 2 odst. 3	Čl. 1 odst. 2
Článek 3	Článek 3
Článek 4	Článek 5 a příloha I
Článek 5	Čl. 4 odst. 1
Článek 6	Čl. 4 odst. 2
Čl. 7 odst. 1 písm. a)	Čl. 6 odst. 1 a 2
Čl. 7 odst. 1 písm. b)	–
Čl. 7 odst. 2	–
Čl. 7 odst. 3	–
Čl. 8 odst. 1	Čl. 6 odst. 3 a 4
Čl. 8 odst. 2	–
Čl. 9 odst. 1	Čl. 10 odst. 1 a 2
Čl. 9 odst. 2	Čl. 10 odst. 3 a 4
Čl. 9 odst. 3	Čl. 10 odst. 5
Čl. 9 odst. 4	Čl. 10 odst. 3
Čl. 10 odst. 1 první pododstavec	Článek 7, přílohy II a III
Čl. 10 odst. 1 druhý pododstavec	Článek 8
Čl. 10 odst. 2	Článek 7, přílohy II a III
Čl. 10 odst. 3	–
Čl. 10 odst. 4	–
Čl. 10 odst. 5	Článek 7, přílohy II a III
Čl. 10 odst. 6	Článek 12
Článek 11	Článek 14
Článek 12	Článek 16
Článek 13	Článek 18
Příloha I bod 1	Příloha IV bod 2
Příloha I bod 2	Příloha V
Příloha II	Příloha VI
Příloha III poslední odstavec	Čl. 9 odst. 5